Dostal a nechystám, byla stručná odpověď. Radši napíšu o zajímavé výstavě v komerční galerii než o projektu, jehož organizátoři se sice zaklínají pomocí mladým umělcům, ale nemůžu se zbavit dojmu, že je výhodný především pro ně. Při osobně vedené propagaci Artbanky je ale logické, že se o ní píše v novinách, na webu (včetně www.lidovky.cz), a dokonce se o ní v živém vysílání diskutuje v televizi. Je to opravdu taková událost? Myslím, že ne. Spíš lenost novinářů, kteří dobře zabalenou informací málokdy pohrdnou. Má kritika do vlastních řad má ovšem své meze. I já nakonec o Artbance píšu, protože to je kolem ní vlastně docela zajímavé.
Kam zmizelo umělecké sebevyjádření?
Umělce jde podporovat stipendii či výstavami. Něco jiného je, budemeli jejich díla prodávat nebo pronajímat. Ano, bez peněz nejde žít. Je ale pro mladého tvůrce podstatnější být pronajmut do nějaké kanceláře, nebo vlastní umělecké sebevyjádření? Pronájem je pro galerii jednoznačně výhodný. Jestliže se v médiích dočteme, že Artbanka investovala dva miliony a získala za ně 180 děl, jednoduchou aritmetikou zjistíme, že za kus to bylo průměrně 11 tisíc. Stačí ho tedy dvakrát pronajmout a získáte zpět nejen investici, ale i dílo. Na kvalitu dohlíží fórum garantů, ve kterém sedí hned tři kurátoři z Galerie hlavního města Prahy.
Proč z veřejných rozpočtů placení odborníci doporučují práce soukromému subjektu? Kdo ví. Na webových stránkách Artbanky si aspoň můžeme zkrátit čas vyhledáváním děl v tematických kategoriích jako „industrial“, „žena“ nebo dokonce „provokace“.
