Kdy se poštěstí, aby se shodli Jiří Hanák, Bohumil Doležal, Martin Fendrych a Petr Zídek? Když koalice oznámí, že chce snížit důchody funkcionářům KSČ a StB a o to víc přilepšit bývalým muklům.
Komentátoři to vesměs zhodnotili jako špatný nápad a zástupné téma. Málo se ale psalo o polském zákonu z ledna 2009, který koalici inspiroval. Týká se 41 tisíc důstojníků komunistických služeb a devíti z členů WRON, vojenského výboru v době stanného práva v letech 1981 až 1983.
Zákon jim změnil koeficient pro výměru penze (běžně se používá 1,3, pro tyto prominenty platil dříve 2,6 a nyní 0,7). Wojciech Jaruzelski, šéf WRON, měl penzi osm tisíc zlotých - asi padesát tisíc korun - a teď má podle svých slov poloviční. Průměrný polský důchod činí 1620 zlotých (9900 korun). Estébáci mají i po snížení 2560 zlotých a generálové zWRON průměrně 6030 zlotých.
Polský Ústavní soud loni 24. února zákon schválil poměrem 9:5. Jak prohlásil soudce zpravodaj Andrzej Rzepliňski, prominenti „neměli legitimní důvod očekávat, že se jim po pádu komunistického režimu zachovají všechna nabytá privilegia“. Ani fakt, že uběhlo dvacet let od změny režimu, „nemůže být rozhodujícím kritériem ústavnosti mzdových regulací. (...) Ústava nestanoví časovou hranici pro vyrovnání s komunistickým režimem“.
Osobně si myslím zcela nezajímavě totéž, co jiní komentátoři: revoluční spravedlnost nemůže mít zpoždění dvacet let. Z téhož důvodu štrasburský soud v roce 2004 odškodnil dva kágébáky, na něž v Litvě dopadl opožděný lustrační zákon z roku 1999.
*** Na Slovensku se opět rozpadá koalice a může za to zákon o občanství.
V Maďarsku Orbánova vláda umožnila krajanům v zahraničí požádat si o maďarské pasy. Tehdejší Ficova vláda reagovala zákonem, podle nějž každý, kdo to udělá, ztratí slovenské občanství. Skupina poslanců ze všech stran nynější koalice chtěla umožnit slovenským Maďarům dva pasy, pokud nebylo občanství „nabyto v rozporu s mezinárodním právem“. Jiná varianta: pokud mají v Maďarsku dlouhodobý pobyt, práci nebo silné rodinné vazby.
Neprošel ani jeden návrh. K opozici se totiž přidal klaun slovenského parlamentu Igor Matovič. Ale pro novelu odmítl hlasovat i Radoslav Procházka z KDH, absolvent Yale a dnes nejlepší ústavní právník ve slovenském parlamentu. „Hraní maďarskou kartou - vytváření obrazu falešné hrozby - považuji za jednu z nejohavnějších technik politického boje,“ řekl pro agenturu SITA. Orbánovo úsilí však považuje „za reálnou, nikoli falešnou hrozbu“. *** Čtenáři žádají, abychom psali víc o tom, kolik berou advokáti, a my rádi vyhovíme. Wall Street Journal upozorňuje 8. února na odměny pro špičkové partnery v amerických kancelářích: berou až 10 milionů dolarů ročně (178 milionů Kč), zatímco průměrný partner americké kanceláře má 640 tisíc dolarů.
V DLA Piper platili svým špičkám loni 6 milionů dolarů, devětkrát víc než ostatním partnerům. „Jistěže to vytváří napětí. Kdo předstírá, že ne, strká hlavu do písku,“ řekl šéf firmy Frank Burch. V K&L Gates také devětkrát, v Kirkland & Ellis osmkrát.
V Simpson, Thacher& Bartlett a v Cravath berou šéfové troj- či čtyřnásobek. Jak říkají, podporují tím „týmový duch a kolegialitu“.
O autorovi| TOMÁŠ NĚMEČEK, redaktor LN
