Před třemi roky Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (IPCC) s „velmi vysokou“ jistotou předpovídal brzké roztání himálajských ledovců. Ukazuje se, že tu jistotu IPCC čerpal z jednoho osm let starého článku v časopise New Scientist. Článek vznikl tak, že redaktor časopisu zatelefonoval jednomu indickému vědci, který si - jak dnes sám připouští - trochu zaspekuloval. Takže i na takto chatrných základech může stát „nejkomplexnější argumentárium“ (Martin Bursík), jaké je současným politikům k dispozici, když se jezdí radit o umělém zdražování energie.
Nemá smysl vyhlašovat, že ledovce v Himálaji tát nikdy nebudou, na to jsme všichni příliš malí znalci. Ale stejný neznalec bude asi i šéf IPCC Rádžendra Pačaurí, když ještě v listopadu zpochybňovače hypotézy o himálajském tání obviňoval z arogance a předhazoval jim „voodoo vědu“. Ve skutečnosti je voodoo Pačaurí a je ostuda IPCC, že si ho drží v čele.
S dvouměsíčním zpožděním po blogerech se příběhu ujímají velká světová média - a to něco znamená. Například názorová linie britských Timesů v poslední době normálně neopouštěla hlavní, tedy pačauríovský proud. Zdá se, že po skandálu se zveřejněnými e-maily vědeckých opor IPCC se klimatologická fronta rozpohybovala.
Jako kdyby se celá ta debata o globálním oteplování a jeho příčinách posouvala zpátky v čase, někam před dobu, kdy ji kapacity kolem IPCC začaly prohlašovat za uzavřenou. Tenhle jejich konsenzus se vzhledem ke kvalitě materiálu rozpadne možná dřív, než si teď dokážeme představit.
Čtěte „Skandál s neposlušnými...“ na straně 7
