BERLÍN/PRAHA Od „německého podzimu“ 1977 uplynuly již tři desetiletí. Přesto zůstávají některé okolnosti tehdejší vlny levicového teroru stále zahaleny tajemstvím.
Neví se například, kdo z členů Frakce Rudé armády (RAF), jež má na svědomí desítky životů, vypálil smrtelnou kulku na předsedu svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera. Stejně tak není známo, který z teroristů zastřelil spolkového generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka. Němečtí soudci proto přišli s novou iniciativou: tři představitele takzvané druhé generace RAF chtějí v případě, že budou nadále odmítat svědeckou výpověď, poslat do vězení.
Christian Klar, Knut Folkerts a Brigitte Mohnhauptová mají vypovídat k útoku na Bubacka i k nezdařenému atentátu na sídlo jeho úřadu. Soudce zajímá především jméno spolujezdce na motorce, který na Zelený čtvrtek roku 1977 vystřelil na spolkového generálního prokurátora.
Až donedávna se zdálo jisté, že spoušť smrtící zbraně stiskl někdo z této trojice pachatelů: Christian Klar, Knut Folkerts nebo Günter Sonnenberg. Všichni tři byli v souvislosti s vraždou Bubacka odsouzeni. Loni v dubnu však týdeník Spiegel napsal, že střelcem byl někdo úplně jiný: Stefan Wisniewski. Ten přitom s případem generálního prokurátora vůbec spojován nebyl. Odsouzen byl za jinou vraždu a v roce 1999 propuštěn.
Železné pravidlo nevypovídat Účast Wisniewského na vražedné akci však nepotvrzují žádné objektivní důkazy. Problematická je i skutečnost, že Spiegel se odvolával na bývalého člena RAF PeteraJürgena Boocka. Ten byl v minulosti závislý na drogách a je považován za velmi nedůvěryhodný zdroj.
Klar, Folkerts i Mohnhauptová však o okolnostech Bubackovy smrti zarytě mlčí. To odborníky nepřekvapuje: „Železným pravidlem vůdců RAF bylo nevypovídat o tom, jak se kdo podílel na jednotlivých akcích,“ uvedl pro Deutschlandfunk Butz Peters, právník a autor knih o RAF.
Peters navíc pochybuje o úspěšnosti nejnovějšího kroku soudců. Každý z trojice bývalých teroristů strávil ve vězení řadu let, 6 měsíců navíc je proto nemůže rozházet. Podobného názoru je i německá veřejnoprávní televize ARD: „Zní to dobře, ale nebude to fungovat.“
Mohnhauptová byla z vězení po 24 letech propuštěna loni na jaře, Folkerts vyšel na svobodu již v roce 1995. Klar je stále za mřížemi. Zatím není jisté, kdy bude trojice někdejších teroristů poslána do vězení. Klarův advokát už totiž proti rozhodnutí podal stížnost.
***
Teroristé strávili ve vězení řadu let, 6 měsíců navíc je proto nemůže rozházet
