Jak prověřit Palasovy špinavé miliony? Pomůže zákon o prokazování původu majetku

Téměř tři roky policejního prověřování. Desítky svědeckých výpovědí, analyzování bankovních transakcí několik let zpátky, a to i u manželky a syna. Přesto se detektivům nepodařilo prokázat, odkud senátor, exministr a bývalý hejtman Jaroslav Palas vzal deset milionů korun. Přesně na tolik totiž policie vyčíslila rozdíl příjmů a výdajů jeho rodiny (více čtěte ZDE).

Pokud ale projde zákon o prokazování původu majetku, který je nyní v prvním čtení ve sněmovně, bude muset Palas miliony znovu vysvětlovat. „Samozřejmě dotknul by se i jeho, je daňový poplatník jako každý jiný. Naopak tady už z veřejných zdrojů o rozdílu víme. Pokud zákon vejde v platnost, pravděpodobně se uplatní i zde,“ uvedl na dotaz serveru Lidovky.cz zpravodaj Václav Votava (ČSSD).

Pokud bude vládní návrh přijat, získá finanční správa pravomoc porovnávat majetek s odevzdaným daňovým příznáním. Ten může prověřovat i do minulosti, doba není omezená. Daň však může doměřit jen tři roky zpětně. A když zjistí nesrovnalosti, zahájí šetření a podezřelý bude muset doložit, z čeho si pochybný majetek pořídil. „Mohou přicházet i podněty od veřejnosti, ale nejdůležitější bude vlastní analytická činnost úřadu. Ten pracuje například s katastrem nemovitostí a dalšími registry,“ vysvětlil Votava.

Palas pod drobnohledem

V případ Jaroslava Palase jde o to, jak si vydělal na stavbu luxusního penzionu, kterou začal v roce 2008. Krátce předtím měl totiž na svém účtu zhruba 246 tisíc korun. Ačkoli v důvodové zprávě k návrhu zákona stojí, že je třeba respektovat „efekt běhu času“, který mnohdy znemožňuje majetek doložit, v případě veřejných činitelů počítá i s výjimkou.

„Důkazní břemeno poplatníka slábne úměrně tomu, jak moc do minulosti výzva správce daně cílí. Kritérium úměrné doby se pak v praxi může u jednotlivých poplatníků lišit s ohledem na jejich povolání, funkci nebo skutečnost, že jejich plat je hrazen z veřejných rozpočtů (o delší lhůtě lze uvažovat například u osob veřejně činných),“ stojí v důvodové zprávě legislativní novinky.

Palas by se tak coby současný senátor vysvětlování nevyhnul. A právě v tom je zákon o prokazování původu majetku průlomový. Důkazní břemeno totiž převádí na podezřelého, což byl kámen úrazu v případě Palase: policii se totiž i přes bilanční schodek nepodařilo zjistit, odkud peníze pocházeli. Podle současné právní úpravy totiž není senátor povinen doložit, kde peníze vzal.

Jak navíc ukázala policejní zpráva, se kterou se server Lidovky.cz seznámil, Palas odmítl s policií spolupracovat (více čtěte ZDE). I na ochotu podezřelého spolupracovat ale zákon o prokazování původu majetku pamatuje. „Pokud by dotyčný spolupracoval, ale majetek nedoložil, tak mu ho finanční úřad dodaní a ještě dostane penále padesát procent. Pokud by nespolupracoval vůbec, činila by pokuta až sto procent,“ dodal Votava.

Nástroj šikany

Server Lidovky.cz oslovil všech 200 poslanců s otázkou, zdali kauza Jaroslava Palase neukazuje právě na akutní potřebu přijetí tohoto zákona.

Audi se slevou nebo bydliště pro Palasova bratra? Asistent Horáček to zařídí

„Nad tím případem jsem se sám pozastavil. Aktivity pana exhejtmana ve mně budí podezření už od doby jeho působení jako ministra zemědělství. Rozpor podle mě musí být ještě větší, neboť životní náklady pro výpočet neprokázaného původu majetku byly odvinuty od životního minima,“ připomněl například Petr Kudela (KDU-ČSL). To Jozef Hájek (ANO) rovnou přislíbil, že po přijetí zákona bude Palasův majetek prověřen. „Až se nám podaří tento zákon prosadit, tak umožníme finančnímu úřadu, aby se pana Palase dotázal. Bude to jednoduché a účinné,“ odpověděl.

Například Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) sice souhlasí, že v případě senátora Palase je zákon vhodným nástrojem, připomíná ale, že se nesmí stát nástrojem šikany. Jeho kolega Jan Chvojka (ČSSD) k tomu dodává: „Modelově by tento zákon na senátora Palase seděl. Až teprve poté, co by některý politik testem zákona neprošel a rozpory nevysvětlil, připadá v úvahu přemýšlení nad rezignací,“ uvedl.

Majetky pod kontrolou

Zákon nyní musí projednat parlament a poté získat i podpis prezidenta Miloše Zemana. Ten už dříve uvedl, že návrh plně podporuje. Důležité nakonec však stejně bude, jak se zákon bude využívat v praxi. I proto, aby nekopíroval osud jiné normy, která slibovala zprůhlednění majetkových poměrů v Česku.

Před lety jej totiž předcházela velká očekávání. Zákon o střetu zájmu měl dostat pod kontrolu příjmy, majetky i dluhy politiků a vrcholových úředníků. Nestalo se. Postupem času se ukázalo, že nová legislativa je bezzubá. Největší hříšníci zákon zpočátku úplně ignorovali (když neodevzdají soupis, dopustí se jen přestupku), později se jej naučili obcházet.

A tak například Palasova majetková přiznání nesignalizují takřka vůbec žádné milionové přesuny. Od roku 2010 do 2014 nemá v dokumentech poznačen ani korunový dluh. Ani nemusel. Desetimilionovou půjčku (o níž jsme psali ZDE) převedl na svého syna. I když ji podle policejního vyšetřování splácel sám, stejně ji podle zákona o střetu zájmů nemusel ve výčtu uvádět – na rodinné příslušníky se zákon nevztahuje.

V jednom punktu však Palas podle všeho pochybil – nepřiznal, že mu v loňském roce poslal 980 tisíc korun jeho někdejší asistent Jakub Horáček. Podle Palase mělo jít o vrácení půjčky, kterou před lety poskytl Horáčkovi, který za ni koupil byt 4+1 ve Zlatých Horách na Jesenicku. Když se na transakci začali ptá policejní vyšetřovatelé, poslal Horáček Palasovi peníze zpět. „Tato platební transakce však byla realizována až v době, kdy už policejní orgán vedl několik měsíců prověřování,“ upozornili policisté.

Palas se tak dopustil přestupku, za něž mu hrozí maximálně padesátitisícová pokuta. Musel by však chybu v jeho majetkovém přiznání začít prověřovat příslušný městský úřad.