Čtvrtek 5. srpna 2021, svátek má Kristián
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Jak se Češi chovali, když udeřil vir? Vědci zmapovali pohyb mobilů, data ‚chroupe‘ superpočítač Karolina

Česko

  5:00
Ostrava - Zdá se to až k nevíře – v „normálním“ stavu bylo Česko naposledy v úvodních pěti týdnech roku 2020, pak už do života jeho obyvatel vtrhl koronavirus. A právě úvod loňského roku si vědci vytyčili v projektu Atlas mobility jako pomyslný zlatý standard, mustr toho, jak se lidi chovali, než udeřil vir.
Volání mobilním telefonem - ilustrační foto

Volání mobilním telefonem - ilustrační foto foto: Shutterstock

Prostřednictvím dat získaných z mobilních telefonů analyzovali, jak se v čase měnilo chování populace, zejména pak jejich (ne)výjezdy z domova. Výjezd je v tomto případě definován místem, kde se mobilní telefon nachází během noci.

Atlas mobility obyvatel

Atlas mobility obyvatel

Analýza dat přinesla řadu zjištění. Z hlediska nově potvrzených případů nemoci covid-19 za jediný den byla nejkritičtější středa 6. ledna s 17 771 nakaženými, nemocnice hlásily největší krizi, kapacita volných lůžek dramaticky klesala, představitelé vlády i odboníci opakovaně apelovali na veřejnost, aby se kromě nezbytných cest do práce, k lékaři či na nákup zdržovala doma. A právě v tento den dosáhla mobilita Čechů nejnižších hodnot od konce dubna 2020. Nejvýrazněji v tomto trendu vystoupila Vysočina, kde své domovy tehdy neopustilo o 41 procent více lidí než při onom „normálu“ zkraje roku 2020.

Vysočině sekundovaly další kraje: Pardubický se 40 procenty či Středočeský, Zlínský a Ústecký shodně po 38 procentech. Naopak největší nedisciplinovanost v tomto ohledu prokázal Královéhradecký kraj s 30 procenty.

Co se za čísly skrývá? Vědci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava operují s pojmem „nevyjíždějící“. Tím je jedinec, jehož mobilní telefon se v daný den neobjevil na jiném přijímači, než je ten v dosahu jeho domova, na déle než 30 minut. Analýza tak nezaznamenává kupříkladu krátké výjezdy do obchodu.

Premiant Praha

Vůbec nejvyšší hodnoty „nevyjíždění“ lze vysledovat v prvním lockdownu na jaře 2020. „Datové sady se rozsvítily jako vánoční stromeček,“ vzpomíná ve své pracovně v centru moderního univerzitního areálu Miroslav Vozňák, vedoucí týmu, který zpracovává data, jež pro Atlas mobility poskytuje telefonní operátor T-Mobile.

Z analýzy plyne, že život v Česku se nejvíce zpomalil 30. března loňského roku, 18 dní po vyhlášení prvního nouzového stavu. Nejvíce lidí ten den zůstalo doma v Praze, kde se se počty nevyjíždějících zvedly o 72 procent, o dva procentní body zaostal Středočeský kraj. Naopak nejméně se obavy z následků šíření viru podepsaly – soudě dle dat – na mobilitě obyvatel Olomouckého kraje, který tehdy zaznamenal nejmenší nárůst nevyjíždějících: 38 procent.

Zkoumané údaje také potvrzují, že byť se protiepidemická opatření v čase přitvrzovala, došlo třeba na zavírání hranic krajů i okresů, podíl lidí zůstávajících doma se k hodnotám z přelomu loňského března a dubna už nevrátil.

Naopak léto 2020 bylo obdobím cestování. Výstupy Atlasu mobility potvrdily, že od konce května byli lidé od Aše po Zlín mobilnější než před nástupem covidu. Tento trend se definitivně zlomil v závěru září, kdy už bylo evidentní, že udeřila druhá vlna nákazy.

Dosud poslední cestovatelské vzepětí přišlo okolo letošního 8. února, kdy se pohyb obyvatelstva dostal na hodnoty z onoho „zlatého standardu“ zkraje ledna 2020. To se následně propsalo i do denních statistik nově nakažených: na konci února byl přírůstek infikovaných oproti osmému dni měsíce takřka dvojnásobný.

Ostatně i ze zkoumání křivky počtu nevyjíždějících v klouzavém průměru 30 dní je patrné, že vesměs kopíruje obdobně vypočítaný průměr počtu nových případů na milion obyvatel.

Podle Vozňáka se Češi stali pod knutou vládních opatření efektivnějšími ve svých cestách. „Dříve nám dělali paseku v datech třeba studenti v univerzitních městech,“ popsal profesor informatiky. Pro datové badatele bylo totiž složitější rozpoznat, kdo je kdo, pořádek „pomohl“ udělat až vir, který po uzávěře škol včetně vysokých, putování za vzděláním omezil.

Potrava pro Karolinu

Veškerá data, jež v Ostravě „chroupe“ superpočítač Karolina, servíruje vědcům mobilní operátor T-Mobile. Ten má ve více než desetimilionovém Česku okolo 6,2 milionu uživatelů. Přesnosti statistických výstupů to však dle Vozňáka neubírá. „Třeba u voleb stačí, když se tisícovky lidí před volební místností zeptáte, koho volili, a rázem máte relativně přesné výsledky průzkumu. A my pracujeme s mnohem větším vzorkem,“ vysvětlil ostravský vysokoškolský pedagog.

Data z mobilních telefonů jsou anonymizovaná, nikdo v Ostravě nemá možnost zadat do systému kohokoli číslo a zjistit, kde se v zadaném období pohyboval. Jak popsal Vozňák, operátor dostane od badatelů jen algoritmy, kterými data o svých uživatelích „prožene“, teprve pak dorazí k akademikům.

Sledovat pohyb Čechů umožňují funkce, o nichž našinec často ani neví. Svůj otisk v síti telefon udělá vždy, když se z něj volá či odesílá SMS zpráva, stejně tak když se na něm spustí služba využívající data či přímo funkce určování polohy. „Ale i když nic z toho neděláte a máte telefon jen zapnutý, síť si na přístroj čas od času ‚sáhne‘ sama,“ vylíčil Vozňák náležitost všech fungujících SIM karet, které se říká lokalizační update.

Přesnost určení polohy závisí na hustotě sítě vysílačů. Zacílit přesně na uživatele je logicky snazší ve městech, kde na vysílač lze narazit v rozmezí stovek metrů. Opačná situace jen na řidčeji osídleném venkově, kde si člověk musí občas slušně zajít, aby jeho mobil zaregistroval jiný vysílač. Právě s těmito změnami pracují data odesílaná do Atlasu mobility.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat