Případ 1: Fiktivní faktury za desítky milionů
Firma obchodující pohonnými hmotami se rozhodla, že si vykompenzuje vysoké daně na dovoz paliv ze zahraničí. Začala pohonné hmoty naopak vyvážet, háček je však v tom, že pouze na papíře, fyzicky k obchodům nikdy nedošlo. Společnost si tak nezákonně snižovala daně, čímž stát obrala o 50 milionů korun.
"Na základě zjištěných skutečností podal FAÚ trestní oznámení při uplatnění dočasné blokace finančních prostředků na bankovních účtech společnosti XY. Policie ČR zahájila trestní řízení, které stále probíhá," píše úřad.
ČTĚTE TAKÉ: |
Případ 2: Miliony ze státní kasy na provize?
Firmě přišly během jediného roku od státu stovky milionů korun, které obratem převáděla na soukromé účty svých statutárních zástupců a na další společnost, oficiálně subdodavatele. Žádný jiný významnější pohyb na účtu banka nezaznamenala.
Při vyšetřování FAÚ zjistil, že šlo o peníze za veřejnou zakázku, kterou společnost získala bez výběrového řízení, navíc za podezřelých okolností. Plánované náklady byly navíc několikanásobně nižší než suma, kterou nakonec stát na účet společnosti zaslal. To by mohlo naznačovat, že část peněz byla určený na provize za přiklepnutí zakázky. Desítky milionů korun totiž skončily na účtu soukromé osoby v zahraničí.
"Jediným disponentem ovládajícím tento účet byl český občan, který zde prostředky ponechal bez dalšího využití. Výsledky šetření FAÚ zakládaly podezření ze spáchání několika trestných činů v souvislosti se získáním zakázky, její realizací a nakládáním s peněžními prostředky státu během provedení zakázky," uvádí zpráva.
Případ 3: Soukromý účet na úplatky
Podezření banky vyvolal majitel účtu, který ho kromě soukromých plateb využíval i na úplatky. Banka u něj zaznamenala transakce v řádech tisíců korun, ale i desítek milionů.
Z výpisů vyšetřovatelé zjistili, že peníze "shodou okolností" míří k firmám z jediného regionu, které se podílejí na veřejných zakázkách. Složení všech známých stop pak Kalouskovy cifršpiony dovedlo k závěru, že majitel účtu byl přímo či nepřímo s firmami spojen.
Ministr financí Miroslav Kalousek (vlevo) a šéf FAU Milan Cícer.
Případ 4: Peníze pro politika
Podobně jako v předchozím případě jednal i aktér dalšího příběhu, jen se pohyboval v částkách řádově vyšších, podle zjištění analytiků až stovek milionů korun, které majitel přeléval z více účtů. Vyšetřovatele navíc zaujal nepoměr mezi přiznanými příjmy, výší nemovitého majetku a údaji na bankovních účtech, Nakonec přišli na to, že část peněz putovala na účet zastupitele města, který veřejné zakázky zadával.
"Jako zajímavý se jeví fakt, že po spekulaci médií o šetření osoby ZX ze strany FAÚ se razantně zvýšil objem finančních prostředků přiznaných osobou ZX správci daně jako příjem," přibližuje FAÚ.
Případ 5: V hlavní roli žalobkyně
Narozdíl od čtyř předchozích případů, které je možné vztáhnout na řadu korupčních kauz v Česku, má ten poslední konkrétní jména a tváře. Točí se kolem okresní státní zástupkyně Miroslavy Prokešové. Díky svým pravomocem zastavila trestní stíhání podnikatele Bernarda Lainky. Na účtu jejího manžela, českobudějovického policisty Miroslava Prokeše, neobvykle vysoká suma: půl milionu korun. Světe, div se, poslala ji právě Lainkova firma.
"K této transakci, která byla na účtu co do své výše zcela výjimečná, došlo nedlouho po pokynu státního zástupce, podřízeného okresní státní zástupkyni, k ukončení prověřování tohoto subjektu a k následnému odložení věci policejním orgánem," popisují vyšetřovatelé.
Žalobkyně Prokešová se brání, že se jednalo pouze o půjčku mezi dobrými přáteli, na svou funkci už nicméně rezignovala. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nyní rozhoduje, zda na ni podat kárnou žalobu.
