Úterý 16. července 2024, svátek má Luboš
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Jak se promění zákoník práce?

Česko

Výběr ze speciálního zpravodaje advokátní kanceláře Weinhold Legal, věnovaného pracovnímu právu

Zvláštní vydání newsletteru Legal Update, který připravuje advokátní kancelář Weinhold Legal, se věnuje pracovnímu právu. Autory jsou advokáti této kanceláře Milan Polák, Ondřej Havránek, Tereza Kadlecová a Eva Svobodová. Rok 2010 byl z perspektivy pracovního práva spíše ve znamení příslibů, očekávání a programových prohlášení. Zaznamenali jsme pouze několik drobnějších legislativních počinů, například v oblasti cestovních náhrad, pracovní neschopnosti a podpory v nezaměstnanosti.

Přesto nelze říci, že by vývoj v pracovněprávní oblasti zcela stagnoval – v rámci naší praxe jsme identifikovali několik nových významných trendů.

Předně je třeba zmínit rostoucí litigační apetit zaměstnanců. Zaměstnanci se stále častěji odmítají smířit se skončením pracovního poměru a počet žalob na neplatnost výpovědi či okamžitého zrušení vzrostl během minulého roku o více než 20 procent. Příčin tohoto trendu lze vystopovat hned několik: čeští zaměstnanci (zejména potom zaměstnanci na vyšších pozicích) se více zajímají o svá práva, soudy začínají vnímat jako běžný prostředek svojí ochrany a neváhají investovat do příslušné právní pomoci. Dopady skončení pracovního poměru jsou navíc citelnější v době ekonomické krize, kdy obstarání nového zaměstnání zpravidla není zcela jednoduchou záležitostí. Nárůst pracovněprávních sporů nadto podporují i mnozí zaměstnavatelé, když k propouštění přistupují nekorektně, chaoticky či bez obstarání podkladů pro případné soudní řízení (k této problematice viz judikát k důkazní povinnosti zaměstnavatele: rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. října 2010, sp. zn. 21 Cdo 2355/2009).

V rámci této tendence lze navíc identifikovat vzrůstající počet sporů týkajících se problematiky rovného zacházení a zákazu diskriminace. Důvodem těchto „diskriminačních žalob“ přitom nejčastěji bývají otázky spojené s výběrovými řízeními na vedoucí pozice, odměňováním či rozvázáním pracovního poměru.

Díky ustálené judikatuře a nové praxi zainteresovaných státních orgánů se stále populárnějším problémem stává souběh pracovněprávního a obchodněprávního vztahu, tj. typicky situace, kdy jednatel, resp. člen představenstva, vykonává v dané společnosti rovněž vysokou řídicí funkci v rámci pracovněprávního vztahu (například jako finanční, obchodní či generální ředitel). Zatímco v minulých letech byl daný souběh vnímán spíše jako vcelku neškodné právněteoretické téma, nyní řada klientů začíná reálná rizika souběhu nejen vnímat, ale konečně se odhodlává tento problém i řešit (k této problematice viz judikát k souběhu pracovněprávní a obchodněprávní funkce: rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 9. prosince 2010, čj. 3 Ads 119/2010 – 58).

Dalšími pracovněprávními instituty, které se pomalu začínají dostávat do obecného podvědomí, jsou i převod zaměstnanců a licenční systém v oblasti agenturního zaměstnávání. Zaměstnavatelé začínají tušit, že transakce jako například prodej podniku mají i jisté „vedlejší efekty“ v podobě automatického převodu zde pracujících zaměstnanců a vyhledávají příslušné právní poradenství.

Obdobně vzrůstá i informovanost ohledně povinností spojených s vysíláním zaměstnanců.

I s ohledem na určité zmírnění administrativních požadavků spojených s vydáním povolení ke zprostředkování zaměstnání roste počet zaměstnavatelů, kteří tuto proceduru podstupují, aby se vyvarovali sankcí, které jsou úřady práce za pronájem zaměstnanců bez příslušné licence ukládány.

Na druhou stranu existuje stále řada institutů, které personální praxe konzistentně opomíjí – typickým příkladem je koncept tzv. relativní neplatnosti, který se v současné době vztahuje na veškeré pracovněprávní úkony. Přestože se jedná o instrument, který obecně svědčí spíše zájmům zaměstnavatele, je v zájmu jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, aby praktické konsekvence tohoto konceptu vzali v potaz a naučili se s ním zacházet (k této problematice viz judikát k relativní neplatnosti konkurenční doložky: rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. července 2010, sp. zn. 21 Cdo 2362/2009).

Jaké zásadnější změny lze očekávat v roce 2011?

Jednou z nich je chystaný zákon o Úřadu práce České republiky. Poslanecká sněmovna schválila jeho návrh zákona, který nyní čeká na schválení Senátem (pozn. red.: ústavněprávní výbor Senátu doporučil zamítnutí).

Přijetím tohoto zákona dojde k nahrazení stávajících 77 úřadů práce jedním centrálním Úřadem práce, který se bude skládat z generálního ředitelství a 14 krajských poboček; součástí krajských poboček budou kontaktní pracoviště, takže klienti úřadu práce by prakticky neměli zaznamenat žádné změny. Úřad práce bude plnit obdobné úkoly jako stávajících 77 úřadů práce. O odvolání proti rozhodnutí úřadu bude rozhodovat MPSV. Zákon zmocňuje Úřad práce ke stanovení úkonů, které povinné osoby budou moci činit prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy (Czech pointy). Změna má přinést především úsporu v provozních nákladech a napomoci jednotnosti rozhodování Úřadu práce.

Účinnost změn by měla nastat prvním dnem kalendářního čtvrtletí, které následuje po dni vyhlášení připravovaného zákona.

Nový zákoník práce: prozatímní stav návrhů Jak bylo avizováno v tiskové zprávě ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. října 2010, MPSV pracuje na přípravě komplexní novely zákoníku práce (dále též jen „ZP“), která by měla naplnit vizi flexibilního trhu práce. Tato novela má též reagovat na zásadní koncepční změny, které v pracovním právu nastaly v důsledku nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb.

Níže předkládáme orientační přehled těch nejpodstatnějších plánovaných změn, které však budou nepochybně podrobeny velmi ostré politické diskusi:

– jasná pravidla pro subsidiární použití občanského zákoníku vůči ZP;

– zavedení institutu „klíčového zaměstnance“, tj. zaměstnance, který svou prací podstatně ovlivňuje činnost zaměstnavatele – těmto osobám by ZP přiznával zvláštní postavení (například možnost sjednání delší zkušební doby);

– prodloužení zkušební doby, a to buď na 4 měsíce pro všechny zaměstnance, nebo na 6 měsíců pro vedoucí a klíčové zaměstnance;

– změny pracovního poměru na dobu určitou (zejména ve vztahu k prodloužení jeho maximální délky);

– úprava délky, respektive zkrácení výpovědní doby;

– výše odstupného ve vazbě na počet odpracovaných let (do 1 roku od vzniku zaměstnání – jednoměsíční odstupné; do 2 let práce – dvouměsíční odstupné; nad 2 roky – tříměsíční odstupné); – změny ohledně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, například zvýšení ročního limitu dohody o provedení práce;

– zpružnění institutu konta pracovní doby;

– znovuzavedení institutu dočasného přidělení zaměstnance, tj. de facto omezení režimu agenturního zaměstnávání na základě zvláštní licence pouze na skutečné agentury práce;

– omezení doby, po kterou trvá povinnost přejímajícího zaměstnavatele dodržovat kolektivní smlouvy uzavřené dosavadním zaměstnavatelem s tím, že tato doba nebude kratší než jeden rok, pokud v rámci této doby nedojde k dřívějšímu ukončení účinnosti kolektivní smlouvy.

Nová judikatura Nejvyšší soud již několik let konstantně judikuje, že souběh pracovněprávního a obchodněprávního vztahu mezi určitou osobou a společností je generálně problém.

To platí zejména v případech, kdy daná osoba ve společnosti vykonává vyšší manažerskou pozici (typicky jako generální / obchodní / finanční ředitel) a zároveň funguje jako jednatel, respektive člen představenstva dané společnosti. V takovém případě existuje reálné riziko, že pracovněprávní poměr mezi danou osobou a společností neexistuje. Nejvyšší soud zde totiž vychází z předpokladu, že náplní pracovního poměru nemůže být výkon činnosti statutárního orgánu, respektive obchodní vedení, které je přitom klíčovou součástí každé vedoucí pozice. Donedávna byly výše uvedené judikáty vnímány jako čistě pracovněprávní záležitost bez hlubšího přesahu do dalších oblastí. Nové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu („NSS“) však naznačuje širší dopad problematiky souběhu a zdůrazňuje potřebu důsledného řešení daného problému. V řešeném případu se jednalo o situaci, kdy jednatel společnosti s ručením omezeným byl zároveň zaměstnancem na pozici ředitele společnosti, tj. jednalo se o diskutovaný „souběh“. Společnost přitom neprokázala, že by se pracovní náplň dané ředitelské pozice odlišovala od činnosti jednatele, tj. výkonu obchodního vedení.

Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení tuto konstelaci vyhodnotila tak, že vzhledem k neexistenci pracovního poměru nebyl založen ani pojistný poměr dotčeného „zaměstnance“/jednatele, neboť účast na nemocenském pojištění je vázána právě na existenci pracovního poměru.

V důsledku této okolnosti nevznikl ani nárok na čerpání nemocenské. V návaznosti na kasační stížnost vůči rozhodnutí krajského soudu potvrzující tuto argumentační linii NSS potvrdil ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu týkající se „souběhu“, podle které pracovní poměr nevznikne za předpokladu, že se pracovní náplň ředitele společnosti překrývá se zákonnými povinnostmi jednatele.

Jinými slovy – pracovní poměr jednatele společnosti, který uzavřel pracovní smlouvu na výkon činnosti ředitele společnosti, nevznikne, pokud je pracovní náplň ředitele shodná s činností jednatele, resp. pracovní náplň ředitele neobsahuje jiné činnosti než ty, které je povinen vykonávat jako jednatel.

(V předmětném období byl tedy tento „zaměstnanec“ pojištěn pouze z titulu funkce jednatele. V současné době však jednatelé nepodléhají nemocenskému pojištění, a daná osoba by tedy nebyla vůbec nemocensky pojištěna.)

Přestože Nejvyšší správní soud výše uvedeným rozhodnutím v zásadě pouze potvrdil dosavadní judikaturu v této oblasti, je bohužel zřejmé, že tato judikatura už není jen pracovněprávní povahy, ale začíná mít závažné implikace i v oblastech pojištění. Navíc nelze vyloučit analogickou aplikaci i v oblasti daně z příjmů. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 9. prosince 2010, čj. 3 Ads 119/2010 – 58

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!