Vchod do areálu školy z ulice Pod Vršovickou horou oku kolemjdoucího lehce unikne. Nenápadná branka bez dvířek uprostřed plotu prorostlého křovinami k návštěvě zrovna nevybízí. Přitom se za ní skrývá místo, které většina národa jakoby důvěrně znala.
Po pár metrech zablácené cestičky, která vede vedle vybetonovaného placu, na jehož místě bylo původního hřiště, se zvědavý návštěvník ocitne před pěticí budov, které se zapsaly hluboko do srdcí českých diváků. Budovy, ve kterých se natáčela slavná Obecná škola Zdeňka a Jana Svěráka, stále stojí, jsou však v dezolátním stavu.
Celý areál tvoří podlouhlé jednopatrové budovy z tmavě hnědého dřeva. Čtyři z nich paralelně vedle sebe, pátá kolmo k nim. V té páté, největší, byla také ředitelna. Většina oken je vybitých, zdi posprejované. Chodníčky mezi budovami jsou však celkem upravené, u zadního vchodu do největší budovy je dokonce něco jako náznak zahrádky. Nad záhonkem podél stěny budovy hlásá nápis blednoucí modrou barvou „Potkaní hřbitov - bacha neokopávat“. Kdysi ředitelskou budovu nyní obývá jen několik lidí, kteří se v rámci svých možností snaží o okolí budov starat. Časté požáry založené nechtěnými návštěvníky jim to ale vůbec neusnadňují.
Procházky okolní kolonií Slatiny i samotnými pozemky školy realizuje projekt Praha Neznámá Petra Rysky. „Škola tu fungovala jako součást občanské vybavenosti Slatin, v okolí totiž lidi z kolonií příliš rádi neměli. Škola vydržela až do osmdesátých let, poté zde vznikla umělecká škola a od poloviny devadesátých let už areál není využíván,“ vypočítává osud areálu Ryska.
Svěrák: Vracím se tam nerad
Zdeněk Svěrák, který ke slavnému filmu napsal scénář, přímo u areálu bydlel a školu navštěvoval. Na místo, kde trávil dětství, ale moc nechodí. „Nerad tam chodím, maže mi to vzpomínky,“ řekl pro Lidovky.cz Svěrák s tím, že areál samotný i okolí se změnily téměř k nepoznání. Zavřený je nyní už i hostinec u Lukešů, který dětští hrdinové filmu Obecná škola lidově řečeno vyčoudili.
„Dalo se ale čekat, že to tam takhle dopadne, když se to nechalo v podstatě bez majitele. Koneckonců to měly být dočasné dřevěné stavby,“ upozornil Svěrák na fakt, škola stojí na kraji nouzové kolonie Slatiny, kde stavby už za první republiky rostly náhle a bez povolení. Od té doby se žádnému z režimů nepodařilo se s kolonií vypořádat. Samotná škola navíc fungovala jen do páté třídy, pak děti přecházely do Vršovic.
Obecná školaSlavný film natočený v roce 1991 Janem Svěrákem z poválečného Československa. Scénář k němu napsal jeho otec Zdeněk Svěrák, který v něm zároveň ztvárnil role tranďáka Součka. V role učitele Igora Hnízda zazářil nedávno zesnulý herec Jan Tříska a v roli ředitele školy Rudolf Hrušínský. |
Jediné, co v okolí vydrželo jsou budovy elektrické rozvodny, kam ve filmu jezdila na kole postava Zdeňka Svěráka - tranďák Souček a také obchod, kam chodila nakupovat Libuše Šafránková. Zda by se samotný areál školy či alespoň jeho část měla zachránit, nechce Svěrák příliš spekulovat. „Jestli je ten film tak hodnotný, aby stálo za to alespoň jeden z těch pavilonů zachránit? To nevím, nechci být tak domýšlivý,“ říká legendární český scénárista a herec.
Budoucnost areálu je dodnes nejasná. Pozemek, na kterém pětice budov stojí, totiž patří soukromému majiteli, zatímco budovy patří městské části Praha 10. Podle tiskového mluvčího městské části Víta Nováka fakt, že se o areál dělí dva majitelé, zásadně ztěžuje jakýkoliv posun. Novák navíc uvedl, že majitel pozemku by byl pravděpodobně nejraději, kdyby tam budovy vůbec nestály. Smířený s osudem jeho místa, kde vyrůstal, je i Zdeněk Svěrák. „Časem se všechno mění. Když tam nechodím, tak netruchlím,“ uzavírá své vzpomínání Svěrák.