Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak udržet exkluzivní galerii

Česko

Galerie moderního umění v Roudnici (GMU) představila svůj program pro nadcházející rok a opět potvrdila, že i když nefunguje v centru, je modelem malé činorodé instituce, která desítky let sleduje české moderní umění v širším kontextu. Před několika lety přežila i nesmyslné nápady svého zřizovatele – Ústeckého kraje, který hodlal její specifičnost zničit spojením s dalšími galeriemi v kraji, což se naštěstí nepodařilo.

Celý problém měl ovšem širší „zázemí“ a souvisel s předisponováním regionálních galerií, do té doby zřizovaných ministerstvem kultury, do působnosti krajských úřadů. Tento krok učinil ministr Pavel Dostál a ministerstvo si ponechalo jen Národní galerii a Moravskou galerii. Komu takové zásahy prospěly zejména finančně, je nasnadě. Roudnická galerie ale nyní začíná další etapu své činnosti – dosavadní ředitelku Miroslavu Hlaváčkovou, která výstavní program směřovala například k zajímavým tematickým celkům s duchovním přesahem, nyní vystřídala Alena Potůčková, dlouholetá kurátorka Českého muzea výtvarných umění. Nový program zajímavě kombinuje různé projevy současného a starého umění, využívá stálé sbírky i specifiku regionu. Dramaturgie má několik linií – Osobnosti, Nová jména, Pohledy do sbírek GMU, Jiné světy – představí se tu mladí začínající výtvarníci i „klasici“ domácí výtvarné scény a také různé žánry včetně fotografie a nových médií.

Ronovský, Čapek, Válová Cyklus Osobnosti zahájí 5. února výstava Františka Ronovského s názvem Vzpomínky 1965–1970. Jde o sérii monumentálně pojatých obrazů využívajících metodu filmového střihu – malba z tohoto období byla zastoupena i na Benátském bienále v roce 1968. V tomto cyklu se připravuje i výstava z díla Josefa Čapka, která zahrne i málo známé obrazy z druhé poloviny 20. a z 30. let. A také Jitka Válová zde představí nový cyklus na hudební motivy, tzv. „lité kresby“. Mezi mladšími umělci figuruje Lukáš Rittstein a Barbora Šlapetová, sochařka Monika Havlíčková a fotografka Iva Mašínová. Pro milovníky starého umění bude k vidění expozice zrestaurovaného Votivního obrazu měšťanů Roudnice nad Labem za odvrácení moru z počátku 18. století, kterou doplní kompletní dokumentace a historický výklad.

Roudnická galerie od roku 1965 sídlí v bývalé zámecké jízdárně, kterou postavil italský architekt Antonio Porta. Základem stálé sbírky je kolekce Augusta Švagrovského, který ji v roce 1909 daroval městu. Sbíral hlavně české impresionisty, s mnohými se i osobně znal a podporoval je. Soubor zahrnoval 60 obrazů Antonína Slavíčka a dalších 270 děl. Sbírka byla umístěna v budově Měšťanských škol a po 1. světové válce nabídl Ferdinand Lobkowicz prostory zámku, kde byla sbírka přístupná až do roku 1932.

V letech druhé světové války byly obrazy ukryty na bezpečném místě a po roce 1945 se opět dostaly na zámek, odkud se v roce 1951 stěhovaly, protože zámecký areál převzala armáda. Posléze byla pro potřeby galerie zrekonstruována jízdárna. Nejvzácnější část stálé sbírky tvoří zmíněné Slavíčkovy obrazy z let 1898–1909.

Galerie vlastní četná díla významných představitelů českého moderního umění. Významnou část sbírky tvoří grafické listy Vladimíra Boudníka a Bohuslava Reynka.

Autor: