SOCIÁLNÍ INTEGRACE
PRAHA Po povodních v roce 2002 se manželé středního věku přestěhovali do karlínského bytu, o který ale po několika měsících zase málem přišli. Obdrželi nedoplatek za elektřinu, jehož výše je zaskočila. „Nevěděla jsem, jak ho splatit, a tak jsem požádala o pomoc společnost Člověk v tísni,“ popisuje vzniklou situaci Sylvie Hangurová, jejíž jméno jsme pozměnili. „Pomohli mi sepsat žádost a s energetickými závody vyjednat splátkový kalendář, takže jsem dluh mohla splácet postupně,“ dodává.
Dluhy jsou třetím nejčastějším důvodem, proč se lidé na terénní sociální pracovníky společnosti obracejí. Podle odborníků dlužníci často špatně odhadnou svoji finanční situaci a přeceňují vlastní možnosti budoucího splácení. A potom stačí, když v rodině někdo ztratí zaměstnání, jak se to stalo manželům z Karlína. „Když jsme přišli o práci, už nám nezbývalo na nájemné. Zaplatili jsme za jídlo a spláceli dluh za elektřinu, protože výše splátek byla nižší než nájemné,“ říká Hangurová. Situaci se manželé rozhodli řešit výměnou bytu se sousedy, kteří slíbili, že za ně dluh zaplatí. „Nejdříve jsme ale museli požádat o souhlas městskou část a odvolat se k soudu. Manželé se na nás totiž obrátili až ve chvíli, kdy obdrželi výpověď. Získat prostor k jednání se podařilo jen díky formální chybě ve výpovědi,“ říká terénní sociální pracovnice Martina Uramová, která manžele doprovázela při jednáních. Výměna bytu se nakonec podařila. Manželé našli zaměstnání, stále ale mají pocit, že domácí rozpočet je napjatý.
Hlavně řešit dluhy včas
Právě dluhy na nájemném a na službách řeší terénní sociální pracovníci s klienty často. Bezplatné poradenství je určeno lidem s nízkými příjmy, pro něž dluhy představují velké ohrožení. „Snažíme se klienty přesvědčit, aby dluhy řešili včas a pomáháme jim s věřiteli vyjednat délku a způsob splácení, který je únosný pro jejich rozpočet,“ říká Martina Uramová z pražské pobočky, která pomáhá sociálně slabým v rámci Programů sociální integrace. „Někdy je ale těžké klientům vysvětlit, že penále a poplatky za soudní výlohy či náklady za exekuce rostou rychle a že zaplatit dluh prostřednictvím jiné půjčky není dobré řešení,“ vysvětluje Martina Uramová.
Zadlužení se tak dostávají do pasti. Často nedosáhnou na běžné bankovní služby a jsou odkázáni na společnosti, které počítají s tím, že sociální dávky dlužníků jim po exekuci spadnou do klína. „Chudí dlužníci jsou tak velmi zajímavou cílovou skupinou, na kterou se spoléhají některé společnosti. Počítají s tím, že dluh poroste, nebude nikdy splacen, a stane se tak zdrojem jejich dlouhodobých příjmů,“ říká Karel Novák, ředitel programů sociální integrace.
O autorovi| IVETA CZERNÁ, Autorka pracuje ve společnosti Člověk v tísni
