Sobotka se rozhodl položit vládu kvůli ministru financí Andreji Babišovi, protože podle svých slov nechce být odpovědný za jeho kauzy Čapí hnízdo, korunové dluhopisy či podle premiéra nejasný původ Babišova majetku. Protože odvoláním samotného Babiše by prý šéfovi ANO nabil před volbami, rozhodl se pro konec celé vlády.
„Proto v tuto chvíli volím jediné rozumné řešení, které existuje. Vláda podá demisi. Jsem připraven podat k rukám prezidenta republiky demisi, předpokládám, že ještě během tohoto týdne,“ Sobotka.
Server Lidovky.cz se pokusil nastínit varianty dalšího vývoje, které jsou nyní ve hře.
Premiér oznámil demisi vlády |
1. Nová vláda ve stávajícím složení stran
Jakmile přijme prezident Miloš Zeman Zeman demisi z rukou premiéra, pověří kabinet výkonem funkce do vzniku nové vlády. Na Zemanovi pak je, aby určil člověka, jenž povede o novém kabinetu jednání.
Pokud to bude Sobotka, není vyloučený vznik vlády ve stávajícím složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Tato varianta má ale několik proměnných: s Babišem na jiném postu než v čele v resortu financí nebo kabinet bez lídra ANO.
Premiér přitom připustil, že by Babiš mohl nové vládě figurovat. „Pokud by se koalice dohodla na nové vládě, Babiš by v ní kvůli svému střetu zájmů neměl být ministrem financí,“ prohlásil Sobotka.
Nicméně vyvstává otázka, do jaké míry budou mít stávající koaliční partneři po posledních vzájemných útocích chuť stavět nový společný kabinet.
2. Úřednický kabinet
Opakoval by se tím scénář, který Česko zažilo v roce 2013. Hlava státu obešla deklarovanou většinu v Poslanecké sněmovně a pověřila sestavením vlády svého přítele Jiřího Rusnoka, který postavil úřednický kabinet.
Tato možnost dělá z prezidenta klíčového hráče současné situace, protože vzhledem k síle své osobnosti se může rozhodnout pro kterékoliv jméno.
Podle informací LN se přitom Zeman nebude aktivně angažovat až do chvíle, kdy bude mít za sebou oficiální návštěvu Číny. Tam se chystá v termínu 11. až 18. května.
Zemanovi by přitom vyhovovalo, aby se stávající krize prodlužovala co nejdéle. Slabý kabinet, ať už v demisi či úřednický, z něj dělá ústřední postavu politické scény. Tuto svou roli si naplno užil právě v roce 2013, když padl kabinet Petra Nečase.
  |
3. Sněmovna se rozpustí
Poslanci nebudou chtít riskovat nějakou nepředvídatelnou volbu prezidenta Zemana, dohodnou se proto na předčasných volbách a rozpustí Poslaneckou sněmovnu. Pro tento krok je třeba třípětinová většina poslanců, tak praví ústava.
Od rozpuštění dolní komory parlamentu by se pak volby musely odehrát do 60 dní. Je pak otázkou, jak by předčasné volby zasáhly do už poskládaných kandidátek či příprav kampaně.
Protože se však Sněmovna nesmí rozpustit později než tři měsíce před koncem volebního období, jež uplyne letos v říjnu, poslanci by se pro tento případný krok museli rozhodnout rychle. Své mandáty budou moci složit nejpozději na začátku léta. Nicméně na první pohled se nezdá smysluplné pořádat volební klání tak krátce předtím, než se by se odehrálo na každý pád.
4. Dovládne stávající kabinet ve stejné podobě
Jde o nejméně pravděpodobnou variantu, ale teorie ji umožňuje. Ústava totiž žádným způsobem neomezuje, jak dlouho smí fungovat vláda v demisi. Teoreticky je tak možné, že kabinet Bohuslava Sobotky dovede zemi k řádným říjnovým volbám.
Proti této variantě však jednoznačně mluví vyostřené vztahy mezi premiérem Sobotkou a ministrem Babišem. Především by tím Sobotka popřel význam svého úterního rozhodnutí, tedy odstavit ministra Babiše z resortu financí.
Scénář dokončení řádného volebního období v totožné vládní sestavě včetně Babiše na financích by umožnilo případně i to, že by prezident Zeman demisi z rukou premiéra Sobotky nepřijal. Ústava mu to totiž výslovně nenařizuje. Pak by ale bylo na prezidentovi, jak by tento svůj případný postup vysvětlil.
