1. Andrej Babiš ustoupí požadavkům ČSSD
Kdyby se předseda ANO rozmyslel, ať už sám od sebe, či pod tlakem Hradu nebo spolustraníků, a přepustil ČSSD symbolické ministerstvo vnitra, může se dohoda resuscitovat.
2. ANO se domluví s KSČM a SPD
Okamurova SPD se hlásí, že má o vládu s ANO zájem, KSČM se k takovému triptychu vyjadřuje rezervovaně, ale vysloveně ho neodmítá.
Ať už by SPD byla přímo ve vládě, nebo poskytla spolu s KSČM tichou podporu, zajistí to Babišovu kabinetu většinu 115 hlasů.
Se spoluprací s SPD má ale část členů ANO problém, hrozilo by rozštěpení hnutí i demonstrace občanů.
3. Prezident Miloš Zeman pověří jednáním o vládě jiného zástupce hnutí ANO
Babiš je skládáním vlády zatím jen pověřený, Zeman ho ještě nejmenoval. Prezident by tedy mohl říci, že předseda ANO ve svém úkolu selhal, pročež pověří a pak jmenuje jiného reprezentanta vítězného hnutí. Hlavní překážkou dohody s ČSSD, případně i KDU-ČSL nebo ODS, je trestně stíhaný Babiš. Jednání by se vrátila na začátek.
4. Zeman pověří jednáním jiného předsedu parlamentní strany
Prezident může říci, že hnutí ANO už své šance marně vyčerpalo a že dá příležitost sestavit vládu s většinou jiné sněmovní straně.
Druzí ve volbách skončili občanští demokraté, kteří mají pětadvacet mandátů, ale bez hnutí ANO také nedokážou dát dohromady potřebný počet poslanců. To ostatně nikdo.
V kuloárech se objevuje spekulace, že Miloš Zeman by mohl pověřit a jmenovat předsedu SPD Tomia Okamuru, jehož hnutí vládne dvaadvaceti poslanci. Argumentem by mohlo být, že SPD si o vládní zodpovědnost vytrvale a hlasitě říká.
5. Zeman jmenuje úřednický kabinet
Prezident může prohlásit, že v rámci uklidnění situace a aby zabránil předčasným volbám, jmenuje zdánlivě kompromisní úřednickou vládu sestavenou ze stejně zdánlivě apolitických odborníků. Mezi odborníky by hlava státu nejspíš dosazovala adepty za KSČM, SPD a případně i ANO či ČSSD, aby šla naproti možnosti, že takový kabinet získá ve sněmovně důvěru. Hovoří se o návratu některých bývalých členů vlády Jiřího Rusnoka, třeba Miroslavu Tomanovi nebo Františkovi Koníčkovi.
6. Druhý pokus o získání vlády skončí nezdarem
Jestliže vláda, ať už jakákoli, kterou na druhý pokus prezident jmenuje, nezíská v dolní komoře důvěru, přijde řada na předsedu sněmovny, Radka Vondráčka (ANO) – prezident jmenuje premiéra na jeho návrh.
7. Třetí pokus o vládu skončí nezdarem
Pokud by ani třetí vládní sestava nezískala na svou stranu dost poslanců, prezident podle ústavy může – ale nemusí – rozpustit sněmovnu. To by automaticky znamenalo předčasné volby, pokud zbývá více než tři měsíce do řádných voleb.
Prezident ale také může podle některých výkladů ústavy celé kolečko spustit nanovo; znovu by měl dva pokusy na jmenování a po něm opět předseda dolní komory.
8. Sněmovna se rozpustí a budou předčasné volby
V některé fázi některé z popsaných variant může dojít trpělivost minimálně sto dvaceti poslancům a odhlasují rozpuštění sněmovny, to hrozí zvláště u úřednické vlády. Pak prezident musí vypsat nové volby do šedesáti dnů.
