V Praze sídlící stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) přijde o peníze na provoz. Americká vláda totiž končí s jejím financováním. K ukončení činnosti Hlasu Ameriky a v Praze sídlícího Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) vyzval miliardář, sponzor Trumpovy prezidentské kampaně a prezidentův pobočník Elon Musk. Podle něj jsou tato média „šíleně levicová“. Trump se pak v minulosti střetl s vedením stanice Hlas Ameriky.
Ministr zahraničí Jan Lipavský by byl ale rád, kdyby Rádio Svobodná Evropa pokračovalo ve svém fungování. Jednat o tom chce na jednání s dalšími ministry zahraničí EU. „Rádio Svobodná Evropa je velká instituce, mnoho pracovníků, celé redakce. Pokud to zanikne, je možné, že se to nepovede nikdy vrátit zpět,“ uvedl.
S tím v debatě nesouhlasil poslanec Jaroslav Foldyna (SPD). „Už to není potřeba, není to pro mě důležité, to skončilo v roce 1989, když jsme vyhráli a dnes už není potřeba takového média. Nezajímá mě to, zajímá mě Děčín, Šluknovský výběžek a nedostatek lékařské péče v kraji,“ uvedl ke zrušení amerického financování této instituce.
„Vnímám ty snahy a není to jen o Rádiu Svobodná Evropa, že Evropa převezme financování od Spojených států a s tím já samozřejmě nesouhlasím,“ uvedl ke zrušení místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Chápe sentiment, ale informace se podle něj dnes už šíří jinak. V debatě také připomněl názor amerického miliardáře a sponzora Trumpovy prezidentské kampaně Elona Muska, podle kterého jsou tato média „šíleně levicová“.
Podle europoslankyně Danuše Nerudové (za STAN) by podpora musela podle hrubých odhadů dosahovat tří až čtyř miliard korun. Nerudová by chtěla otázku další existence tohoto média probrat i na jednání Evropského parlamentu
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli na síti X uvedl, že konec financování RFE a Hlasu Ameriky je další důkaz, že pod Donaldem Trumpem se Amerika zaměří víc na sebe. „Pojďme jako Evropa převzít odpovědnost za rádio, které svobodným hlasem roky promlouvalo i k nám, a svobodnou Evropu s malým i velkým S financovat z evropských peněz,“ napsal.
Konec financování Svobodné Evropy/Hlasu Ameriky je další důkaz, že pod Donaldem Trumpem se Amerika zaměří víc na sebe. Pojďme jako Evropa převzít odpovědnost za rádio, které svobodným hlasem roky promlouvalo i k nám, a svobodnou Evropu s malým i velkým S financovat z evropských… https://t.co/w9cZ4IWbWB https://t.co/j8jdgq34Ua
Politici se hádali o vyšetřování Vrbětic
Po jedenácti letech od výbuchu muničního skladu ve Vrběticích dospěla policie k závěrům vyšetřování a uvedla, že důvodem incidentu byl útok ze strany tajných služeb Ruské federace.
Nerudová proto podle svých slov navrhla pozměňovací návrh, který by využil přibližně deset miliard zmražených ruských aktiv v České republice pro náhradu škod po výbuchu muničního skladu.
„Pro takovou věc se musí najít právní základ,“ řekl o návrhu ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Už to někdo vyšetřil? Má někdo nějaký důkaz? Je to politická otázka a je potřeba, aby došlo k nějakému mezinárodnímu vyšetřování,“ uvedl k výsledkům policejního vyšetřování Foldyna. „Považuji to za násilný akt a chtěl bych, aby se vyšetřil u soudu. Doufám, že Rusko bude v tomto spolupracovat,“ doplnil.
„Pan poslanec Foldyna za chvíli asi začne mluvit ruským jazykem. Zpochybňujete závěry policejního vyšetřování a státních institucí,“ zkritizovala následně Nerudová Foldynova slova.
Lipavský také řekl, že není v české zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno právo stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese.
Vondráček k tomu uvedl, že pro Ukrajinu je třeba najít jiné bezpečnostní záruky než členství v Severoatlantické alianci. Podotkl, že šéf NATO Mark Rutte řekl, že lídři aliance Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane jejím členem, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem. Lipavský k tomu uvedl, že NATO se nikdy nezavázalo ani k tomu, že se nerozšíří o Ukrajinu.
Ministr zahraničí také řekl, že ruské požadavky se nezměnily za celou dobu agrese vůči Ukrajině, která začala před více než třemi lety. Jde o demilitarizaci Ukrajiny a zrušení sankcí vůči Rusku, které chce mimo jiné vrátit bezpečnostní architekturu před rok 1997. „Pokud my bychom Rusku nadělili diplomatickou cestou to, čeho není schopno za tři roky dosáhnout, tak by to jednoznačně tedy znamenalo prohru celé naší snahy o udržení bezpečnosti v Evropě,“ poznamenal Lipavský.
