„Naše vláda se k tomu postavila naprosto čestně. Přijímáme lidi, kteří prchají před válkou, jsou to většinou matky s dětmi. Muži bojují,“ řekl Lipavský. Stát má ale podle něj určité limity, kolik pomoci dokáže poskytnout. „Věřím, že se nám podaří i v rámci Evropské unie získat finanční prostředky, které přivedeme do českého státního rozpočtu, abychom tím vykryli náklady, které České republice s touto pomocí vznikají,“ uvedl.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí za měsíc od začátku války přes 225 000 víz. Na cizinecké policii se nahlásilo zhruba 120 000 lidí. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je zřejmě podstatně vyšší. Podle posledního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana do Česka za čtyři týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu dorazilo téměř 300 000 uprchlíků. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Ministerstvo financí podle něj dává dohromady kalkulaci stávajících nákladů. Zároveň EU už změnila podmínky řady svých finančních programů. „Již dnes se dějí dílčí opatření. Na druhou stranu to velké rozhodnutí ještě v unii bude muset přijít,“ poznamenal Lipavský. „Těžko můžeme jednotlivým lidem říkat, do jaké země mají jít a kde mají pobývat, nicméně náklady zemím budou vznikat tak jako tak. Hledejme tedy spravedlivý mechanismus, jak si vzájemně vypomoci,“ uvedl.
Příchod téměř 300 000 uprchlíků znamená podle něj zátěž na zdravotnický a školský systém či ubytovací kapacity. Věří ale tomu, že se Česko se situací popere. Zároveň Česko realizuje humanitární projekty přímo na Ukrajině a v Moldavsku.
„Jen v rámci Ukrajiny jsou zhruba čtyři miliony uprchlíků takzvaně vnitřně přesídlených. Tito lidé většinou ani nemají zájem odcházet z Ukrajiny. Chtějí tam zůstat, cítí se tam doma,“ řekl. I těmto lidem je potřeba pomoci s ubytováním či základními potřebami. „Pokud dokážeme Ukrajině pomoci i s touto skupinou lidí, tak to může ve svém důsledku i snížit tlak na státy Evropské unie,“ dodal ministr.
V celé společnosti Lipavský cítí velmi silnou vlnu solidarity a pomoci. „Od malých drobností po velké významné dary. Za to bych chtěl poděkovat každému, kdo se na tom nějakým způsobem podílí,“ řekl šéf diplomacie. Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo jiné přispěli Češi ve finančních sbírkách tuzemských organizací přes dvě miliardy korun.
Po zabrání ruského majetku v ČR by následovaly reciproční kroky v Rusku
Jan Lipavský se též vyjádřil k problematice ruské školy v pražském Bubenči. Ta je prý provázána s několika mezinárodními smlouvami a podle šéfa diplomacie je potřeba dodržovat ústavní pořádek České republiky. Jan Lipavský to řekl v reakci na to, že z rozhodnutí zastupitelstva vedení Prahy vyzve vládu, aby připravila zákon, podle něhož bude možné omezit vlastnické právo Ruska k budově bývalé školy na Krupkově náměstí.
Budova by se měla podle zastupitelů svěřit hlavnímu městu a vznikla by v ní škola pro děti ukrajinských uprchlíků. Škola se nyní po diplomatické roztržce Česka a Ruska kvůli kauze Vrbětice nevyužívá. Záměr využít školu již schválila Praha 6, na jejímž území se nachází.
Ministerstvo zahraničí už dříve upozornilo na to, že po jakýchkoli aktivních krocích vůči ruskému majetku v ČR by nepochybně následovaly reciproční kroky vůči českému majetku na území Ruska.
„Snažíme se trpělivě vysvětlovat, že je potřeba dodržovat ústavní pořádek České republiky i v takto kontroverzních a emocionálních otázkách. Konkrétně problematika školy je navíc provázána s několika mezinárodními smlouvami, které Česká republika podědila po Československu,“ uvedl Lipavský.
Roli hraje i otázka určitých diplomatických výsad a diplomatické ochrany, která podléhá vídeňským úmluvám. „Zrovna případ této školy je z hlediska práva velmi komplikovaný,“ dodal.
Vyučující, kteří v ruské škole působili, museli zemi opustit po diplomatické roztržce mezi ČR a Ruskem, která byla vyústěním zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.
Počet ruských diplomatů v ČR byl dále snížen i po ruské invazi na Ukrajinu. Česko odebralo Rusku souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech.
„Z České republiky již odjelo 14 ruských diplomatů a fyzicky prostor pro nějaké další snižování není za předpokladu, že chceme zachovat alespoň elementární diplomatické vztahy s Ruskou federací, což chceme z mnoha praktických důvodů. Tu nejzákladnější komunikaci i v takto náročné situaci je žádoucí mezi státy mít,“ uvedl. Nicméně další diplomatické kroky se podle něj nějakým způsobem zvažují.
Česko také uzavřelo své konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu a dočasně uzavřen je též Český dům v Moskvě. Aktuálně se dělá pouze technická údržba objektu. „O dalším osudu v tuto chvíli přemýšlíme a je to otázka, ke které se pravidelně vracíme. Český dům je závislý na tom, abychom v Ruské federaci měli administrativně-technický personál, který v tuto chvíli v Moskvě z bezpečnostních důvodů nemáme,“ doplnil šéf české diplomacie.
Priorita pro české předsednictví Rady EU
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) původně za priority předsednictví označil vypořádání se s následky koronavirové krize, politiku související se změnami klimatu a řešení problematiky migrace a bezpečnosti. Po ruské invazi na Ukrajinu priority aktualizoval, Česko se podle něj zaměří především na energetickou nezávislost na Rusku, obrannou spolupráci a válečné uprchlíky z Ukrajiny.
„Rámcová témata za ministerstvo zahraničí jsou silná Evropa, odolná Evropa a udržitelná Evropa. Zároveň jednou z geografických priorit bylo Východní partnerství. Do aktivit již připravených více promítneme ukrajinské téma,“ řekl Lipavský. „Uděláme i některé aktivity navíc, setkání,“ uvedl. „Budou to aktivity, které budou směřovat k rekonstrukci Ukrajiny, k podpoře ukrajinských evropských aspirací,“ dodal.
Není jasné, v jaké fázi se válka na Ukrajině během předsednictví bude nacházet. Není tedy možné konkrétně všechny aktivity popsat. Bek nedávno uvedl, že by součástí programu předsednictví mohlo být uspořádání mezinárodní dárcovské konference. „Je to jedna z myšlenek. Nyní hledáme vhodnou formu,“ řekl Lipavský bez bližších podrobností.
Česko podle Lipavského plně podporuje vstup Ukrajiny do EU. Předsednictví je především o neformálním vlivu v EU, míní ministr. Tento vliv předsednické země spočívá v tom, že může na řadě jednání do určité míry někdy i ovlivnit jejich agendu, zmínit konkrétní záležitosti. „To může přispívat k tomu, aby se Ukrajině dařilo lépe v tom procesu (vstupu do EU),“ dodal.
Podle šéfa české diplomacie existuje silná skupina států, která otázku členství Ukrajiny v bloku vnímá podobně. Před pondělním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU se na tom na neformálním setkání shodl například se šéfy diplomacií Estonska, Chorvatska, Slovinska či Polska.
„Hlavním úkolem je zůstat aktivní, namotivovaný a k tomu tématu se neustále vracet. Aby to nebylo jenom určité emocionální vzepětí, které potom klesne, ale abychom v tom dlouhém procesu, kterým ze své podstaty vstup do EU je, zůstali aktivní, otázku neustále zvedali. A je to právě i o tom neformálním vlivu,“ konstatoval ministr.
Jakožto předsednická země bude mít Česko v určitých aktivitách oproti normálu výraznější postavení. Konkrétním příkladem je podle Lipavského to, že taková země je vyzývána k tomu, aby přednášela své příspěvky jako jeden z prvních států na jednáních. „Nám to potom dává možnost nastavit směr diskuse, vnést do ní argumenty, které my považujeme za důležité,“ dodal ministr.
