Pátek 13. prosince 2024, svátek má Lucie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Tříska po upozornění ze zábradlí dvakrát slezl. Pohled do vody omámí, míní ‚šéf‘ ochranky z Karlova mostu

Česko

  18:12aktualizováno  22:17
PRAHA - Nejprve dvakrát vylezl v sobotu odpoledne herec Jan Tříska na zábradlí Karlova mostu a dvakrát po upozornění slezl dolů. Třetí pokus se mu stal osudným, zřítil se do Vltavy. V noci z neděle na pondělí osmdesátiletý slavný herec zraněním podlehl. „Pan z ochranky k němu došel a požádal ho, aby slezl dolů. Pan Tříska seskočil dolů, omluvil se a naprosto v klidu odešel pryč,“ popisuje chvíle těsně před tragédií Roman Kotrč ze sdružení výtvarníků Karlova mostu v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Pro Třísku skočili polští záchranáři

  • Třísku vytáhli z řeky dva polští turisté, kteří pracují jako důlní záchranáři v jihopolském Rybniku a v sobotu si dopřáli výletní plavbu po Vltavě. 
  • „Skočili jsme z levé přídi pro toho pána. Vytáhli jsme ho, oživovali jsme ho, pomohli nám ho dát na palubu,“ popsal televizi Prima hercovu záchranu Jaroslav Jasta, informoval server iDnes.cz.
  • Celou dobu jsme mu dělali masáž srdce. Trvalo to možná 10 minut. Po sedmi minutách začal reagovat. Dávali jsme mu pořád dýchání z úst do úst a snažili se nastartovat srdce. Pak se to zlepšilo,“ doplnil druhý ze záchranářů, Jaroslav Ruda.
  • Když chtěli skočit do vody, posádka lodi je prý chtěla zadržet, že je to příliš nebezpečené. Do vody přesto skočili. „Celé to bylo impulzivní. Vůbec jsme nad tím nepřemýšleli,“ řekl Primě Ruda.

Sdružení výtvarníků Karlova mostu spojuje umělce, kteří na jedné z nejslavnějších památek v zemi tvoří. Vedle toho spolku podléhá také ochranka, jež na dění na mostě dohlíží. Jeden z jejích pracovníků byl patrně posledním člověkem, s nímž Jan Tříska hovořil. Slovutný herec byl zrovna na sousoší sv. Norberta, když ho ochranka požádala, aby slezl.

Nechoval se nijak neobvykle. Takové věci se tam dějí pořád. Ochranka mu to vysvětlila, pan Tříska se omluvil a šel dál,“ vypráví v rozhovoru pro Lidovky.cz Roman Kotrč, jeden ze tří členů výboru spolku, pod nějž ochranka mostu spadá.

Lidovky.cz: Vy jste mluvil přímo se členem ochranky, který panu Třískovi rozmlouval lezení na sochu. Jak vám incident popsal?
Šel po Karlově mostě v sobotu okolo 16. hodiny. Vedle sochy Jana Nepomuckého, což je nejslavnější socha na mostě, je vpravo sousoší svatého Norberta, Václava a Zikmunda. Nahoře u toho sousoší byl na soklu, což je zhruba ve výšce metr nad vozovkou mostu, pan Tříska. Pan z ochranky k němu došel a požádal ho, aby slezl dolů. Pan Tříska se zeptal proč. Ochranka mu na to řekla, že to je národní kulturní památka. Pan Tříska seskočil dolů, omluvil se a naprosto v klidu odešel pryč. 

Lidovky.cz: Vysvětlil pan Tříska ochrance, proč na sochu vylezl?
Ne, to ne. Tam šlo jen o to: „Vážený pane, slezte ze sochy dolů.“ „Proč?“ „Protože to je národní kulturní památka, na sochy se neleze.“ Pak už to bylo jen hop dolů, „promiňte“ a bylo to. 

Lidovky.cz: Všimla si ochranka na panu Třískovi něčeho zvláštního, když slezl a odcházel?
Seskočil. Právě to říkám, že seskočil. Měl asi fyzičku. Pak normálně odešel, nevykazoval nic zvláštního. Byl úplně v pohodě.

Lidovky.cz: Jak si vysvětlujete, co vedlo k pádu pana Třísky do vody?
Když se člověk v určitém věku dívá dlouho do vody, tak ho to trochu omámí. Karlův most má ještě tu vlastnost, že působí velice magneticky. Lidí, kteří mají potřebu s tím mostem komunikovat, je celá řada. A jestli jsem to dobře pochopil, i pan Tříska tam chodil meditovat. Když jsem se bavil s lidmi, co ho znají, tak to opravdu žádná sebevražda nebyla. Spíš se mi zdá, že se malinko přecenil.

Místo na Karlově mostu, kde údajně spadl do Vltavy herec Jan Tříska, který poté...
Praha, srpen 2017, Jan Tříska

Lidovky.cz: Jaký byl přesný čas, když člen ochranky mluvil s panem Třískou?
Přesně to nevím, svodku jsem ještě neviděl. Dostanu ji zítra.

‚Pak už jen slyšel sanitky‘

Lidovky.cz: Co bylo dál, když váš člověk dohovořil s panem Třískou?
Dotyčný pracovník ochranky šel dál směrem ke Staroměstské mostecké věži. Pak už jen viděl a slyšel, jak blikají blikačky a houkají sanitky. A jak jsem se dozvěděl, pan Tříska měl rozhovor ještě s nějakou paní, když seděl na zábradlí přímo nad Vltavou s nohama směrem do vody. Paní ho upozornila, aby nespadl. On se omluvil, přehoupl se na vozovku a všechno bylo v klidu

Lidovky.cz: Takže se bavíme o dvou oddělených incidentech, kdy pana Třísku někdo upozornil, ať sleze dolů?
Ano. Nejdříve ho posílala z toho zábradlí ta paní, když tam seděl. Pak si vylez na sochu znovu, ale to ho zase někdo, naše ochranka, poslala pryč. 

Podle policie Tříska nespáchal sebevraždu, sezení na mostě mu rozmlouvala ochranka

Lidovky.cz: Takže z toho plyne, že pan Tříska musel nahoru na zábradlí vylézt ještě jednou. Jak dlouho po rozmluvě vašeho člověka z ochranky s panem Třískou došlo k pádu?
Mohlo to být tak dvě tři minuty, než došel ke Staroměstské mostecké věži. Pak už slyšel houkačky.

Lidovky.cz: Ochranka tedy pád pana Třísky neviděla?
Ne. 

Lidovky.cz: Když mu váš člověk domlouval, poznal, o koho jde?
Ze začátku ne, to pro něj byl jen starý pán. Došlo mu to až později. Propojil si to ve chvíli, když se psalo, že to byl pan Tříska. Těch případů za den tam má ochranka velké množství, je to sisyfovská práce sundávat lidi ze soch.

‚Ochranka nemohla dělat víc než mu domluvit‘

Lidovky.cz: Jak často lidé z ochranky prochází most?
Dvacet čtyři hodin denně, situaci tam monitorují pravidelně. Že někdo skočí na sochu, například kvůli focení, to je dnes a denně. A protože máme zkušenosti i s lidmi, kteří mají nějaké problémy, kdy to nedopadne dobře, tak ochranka přesně ví, co má dělat. Zakročila by. Ale pan Tříska se choval úplně normálně, byl v klidu.

Film Na střeše tvůrci natočí jako poctu Janu Třískovi

Jan Tříska od roku 1977 žil trvale v USA, kde se solidně uchytil ve filmové branži. Do České republiky létal jen za prací, letos se například po letech objevil v letních Shakespearovských slavnostech na Pražském hradě.
I v těchto dnech byl v Praze pracovně. V pondělí, pouhé dva dny po tragédii na Karlově mostě, měl s režisérem Jiřím Mádlem roztočit film Na střeše. S legendárním umělcem se počítalo do hlavní role, Tříska měl za sebou i kostýmové zkoušky.

Film Na střeše jeho autoři chtějí i přes tragickou událost natočit. Rozhodli se jej vytvořit jako poctu Janu Třískovi, který dokázal ostatní inspirovat svou nezměrnou vůlí, odpovědností a odhodláním nikdy se nevzdat. Řekla to mluvčí projektu Uljana Donátová.

„Pro režiséra, producentku i celý tým je to velmi těžká situace. Ztráta Jana Třísky je pro všechny osobně velmi bolestná. Přesto jsme se rozhodli film Na střeše natočit," uvedla Donátová.

Lidovky.cz: Co máte na mysli lidmi, kteří mají problémy? Mluvíte teď o lidech, kteří vylezou na most, aby pak skočili?
Co se týče pádů a skoků, měli jsme tam jednou kluka, který měl problémy. Měl tam rozložené své básně. Ochrance řekl, že je jen přednáší. A najednou hupsnul do řeky a plaval směrem k Tróji. Když se tohle stane, je jasné, že pak se volá záchranka, policisté nebo rodina. 

Lidovky.cz: Jak často se stává, že z Karlova mostu někdo spadne do řeky?
Že tam občas někdo spadne, to se samozřejmě děje. Stane se to jednou, dvakrát do roka. Někdy dotyčný přímo skočí. A je třeba si uvědomit, že kromě těch dvou plavebních kanálů, je tam tak 50 až 70 centimetrů vody. Takže když skočíte, je jasné, že se člověk zmrzačí. Poslední pád nebyl ani do řeky. Na malostranské straně kousek od schodů na Kampu tam italský doktor, který byl na nějakém kongresu, vylezl na sochu, uklouzla mu noha a nešťastně spadnul. Nepřežil to.

Lidovky.cz: Pan Tříska byl v sobotu jediný, s kým ochranka řešila tento problém?
Lidé tam lezou pořád, obzvláště je to nyní velice módní u Asiatů. Hodně se nám tam pohybují ve svatebních šatech a fotografové jsou někdy až agresivní. Ale když se jim to důrazně vysvětlí, tak poslechnou a slezou. 

Lidovky.cz: Jak vlastně prožívá smrt pana Třísky dotyčný pracovník ochranky, vyčítá si to nějak?
Normálně dál vykonává svou činnost. Ze svého pohledu, i z mého pohledu musím říct, nemohl dělat nic víc než ho vyzvat, aby slezl, protože naše pravomoci jsou velice omezené. Tak ho vyzval. Nic jiného dělat nemohl.

Autor: