9. června 2017 6:07 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Jandák není sám. Politici se televizi a rozhlas snaží kontrolovat již dlouho, říká Marvanová

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 68Diskuse
Hana Marvanová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hana Marvanová | foto: Lidové noviny

PRAHA Zvolením poslance Vítězslava Jandáka do Rady Českého rozhlasu se politické strany už ani nesnaží zastřít svou snahu získání plné kontroly nad klíčovými médii této země. V rozhovoru pro server Lidovky.cz to říká právnička Hana Marvanová, která chce změnit zákony o veřejnoprávních médiích. Současný zákon podle ní totiž umožňuje, že radní jsou dlouhodobě voleni s politickými úmysly.

V Radách Českého rozhlasu a České televize se po současných členech, kterým v červnu končí šestileté mandáty, uvolnila shodně tři místa. Poslanci v prvním kole tajné volby vedle dosavadního poslance ČSSD a někdejšího ministra kultury Jandáka, který kvůli jmenování předčasně skončí ve sněmovně, zvolili ještě další dva radní. V Radě ČT usednou bývalý kanoista a sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor spolu s antropologem médií Tomášem Samkem. Zbylá tři místa budou zaplněna ve druhém volebním kole.

Lidovky.cz: Iniciativa Svobodu médiím, jejíž členkou jste, dlouhodobě usiluje o přijetí novel zákonů o veřejnoprávních médiích. Ta by podle vás mimo jiné posílila jejich nezávislost a omezila politický vliv na ně. Jak nyní nahlížíte na to, že do Rady Českého rozhlasu byl ve středu sněmovnou zvolen Vítězslav Jandák, který ve funkci poslance strávil 11 let?
Jsme tím rozhořčeni. Je to důkaz toho, že se politické strany už ani nesnaží zastřít svou snahu získání plnou kontrolu nad klíčovými médii této země. Upozorňovali jsme na to dlouhodobě a volba poslance Jandáka svědčí o tom, že novela je nutná. Bez ní poslanecká sněmovna není schopna rozhodovat bez politických zájmů.

Vyjádření Vítězslava Jandáka

„Můžu zaručit a dát své slovo, že k žádnému ovlivňování nebude docházet. Určití ušlechtilí lidé ale budou samozřejmě křičet, protože se jim asi nelíbí, jaké názory mám v životě, ale ty nesouvisí se sociální demokracií. Budou-li vadit politické vazby, pozastavím členství v sociální demokracii. Chtěl bych dokázat, že i současná legislativa umožňuje členům Rady, aby byli slyšet, vidět a podíleli se na kvalitě veřejnoprávního vysílání. Po generálním řediteli budu chtít, aby mně vysvětlil a předložil, co je to veřejnoprávnost a podle jakého mustru jedou.“

Vítězslav Jandák.

Vítězslav Jandák.

Lidovky.cz: Obáváte se, že Vítězslav Jandák bude v Radě prosazovat politické zájmy sociální demokracie?
U poslance Jandáka je to zjevné. Každý ho zná, zná jeho názory, jeho politickou příslušnost. Jsou tam ale i další nominanti, u nichž se ví, že mají blízko k té či oné politické straně, která za nimi ve skutečnosti stojí. Jen u poslance Jandáka je to výrazně vidět. Ví se, že mediální Rady jsou dlouhodobě obsazovány podle politického klíče, takže jsou to jen dohady, která strana tam má kolik zástupců.

Lidovky.cz: Můžete konkrétně zmínit jména, která máte na mysli?
Třeba pan (Zdeněk) Šarapatka, bývalý poradce pana Grosse a Zemana, dlouhodobě spojený s ČSSD. Pan (René) Kühn, poradce některých sociálních demokratů, který je i nyní nominován a bude volen. Že v Radě České televize převažují zástupci, kteří mají blízko k sociální demokracii, je dáno tím, že ČSSD je nejsilnější stranou ve sněmovně. Takto to vzniká. Nejsilnější strana skrze dohody o obsazení mediálních rad může postupně volbou dosadit největší počet zástupců a pak hrozí, média budou poplatná vítězné straně, která vyhraje volby, což je nepřípustné. Pokud převáží jeden politický směr, pak si lidé z médií veřejné služby nemohou vytvářet dostatečně objektivní názor.

Advokátka a bývalá politička Hana Marvanová.

Advokátka a bývalá politička Hana Marvanová.

Lidovky.cz: Podle návrhu vycházejícího z německého modelu, který vaše iniciativa prosazuje, by radní jmenovaly zákonem dané instituce, ale rovněž parlamentní politické strany. Tam možnost politického ovlivnění existuje přeci také.
To je právě důležitý princip. Německý model spočívá v tom, že přímo zákon garantuje pluralitu názorů v Radě tak, aby byla reprezentantem širokého spektra názorů. Mezi relevantní názory patří i politické názory, ale není možné, aby převažovaly. To pak způsobuje, že média veřejné služby nemohou fungovat dostatečně nezávisle, pokud jsou závislá na politických stranách v Poslanecké sněmovně. Mediální rady mají nejvýznamnější kompetenci v tom, že mohou volit a odvolávat generální ředitele a takto nepřímo mohou uplatňovat vliv i na obsah médií veřejné služby.

Novely zákonů o ČT a ČRo

Jako předloha návrhu, který platforma Svobodu médiím prosazuje, posloužil model, jímž se volí rady v německých spolkových zemích. Podle návrhu by byli členové rad jmenováni přímo zákonem danými organizacemi, možnost dosadit na pozici radních své zástupce by měli ale i parlamentní politické strany. Novely aktuálně počítají s 22 institucemi, mezi nimi například Akademie věd České republiky, Česká unie sportu, Syndikát novinářů České republiky či Asociace profesionálních divadel České republiky. Možnost jmenovat své členy by tak dohromady mělo zhruba 30 subjektů. V současnosti mají Rada České televize a Rada Českého Rozhlasu patnáct, respektive devět členů.

Zástupci iniciativy, mezi něž patří vedle Marvanové například dokumentaristka Olga Sommerová, novinář Adam Černý či režisér Břetislav Rychlík, se domnívají, že novely posílí nezávislost veřejnoprávních médií, zlepší jejich kontrolu a oprostí je od komerčního tlaku.

Lidovky.cz: Domníváte se, že nyní pluralita a svoboda veřejnoprávních médií zajištěna není?
Zákon je koncipován správně v tom smyslu, že v Radě mají být zastoupeny různé názorové proudy, nejsou v něm ale garance. Záleží čistě na vůli sněmovny, jestli tenhle smysl zákona naplní, nebo dojde k jeho pokřivení, což je praxe trvající mnoho let. Zákon neobsahuje pojistky, aby politici mohli vyvíjet tlak, co bude vysílat Česká televize a Český rozhlas. Netvrdím, že to dělají všichni politici, ale tu možnost zákon dává.

Lidovky.cz: Vedle Vítězslava Jandáka byl sněmovnou zvolen také sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor, který bude působit v Radě České televize. Proč byli podle vás zvoleni tito dva lidé? Nikde jsem nezaznamenal, že by se o tematiku médií blíže zajímali. Myslíte, že jsou na pozice radních dostatečně kvalifikováni?
Nedokážu říct. Návrh, který my prosazujeme, aby zákon garantoval, že v té Radě budou zasedat zástupci různých názorových a zájmových proudů, aby jeden názorový proud, třeba politický, nepřevážil, tak počítal i s tím, aby svého zástupce jmenoval Český olympijský výbor. Takže nominace někoho, kdo je bývalý činný sportovec, si myslím, že je v pořádku.

Lidovky.cz: Novela aktuálně mimo parlamentních stran počítá s 22 institucemi, které by své zástupce do Rad jmenovaly, mezi nimi například Akademie Věd ČR, Syndikát novinářů či Asociace profesionálních divadel. Je ten výběr dle vás ideální?
Dovedu si představit, že by tam ještě další organizace mohly být, ale to by mělo být předmětem debaty Parlamentu při změně zákona, které organizace by měly být definovány jako ty relevantní, dostatečně reprezentativní.

Lidovky.cz: Vám osobně ve výběru, který sestavila odborná komise ministerstva kultury, nějaká organizace chybí?
Přihlásila se třeba Amnesty International, což mi přijde jako organizace, která tam mohla být, stejně tak Nadace Charty 77 nebo organizace zastupující zájmy podnikatelů.

Lidovky.cz: Kde ovšem berete garanci, že žádná ze zmiňovaných institucí nebude také pod určitým politickým vlivem? O zařazení do výběru nedávno žádal předsedu Poslanecké sněmovny v otevřeném dopise například Jaroslav Vodička, šéf Českého svazu bojovníků za svobodu, o němž je známo, že má blízko k prezidentu Miloši Zemanovi.
Každý má k někomu blízko. Problém není v tom, že by někdo byl na někom závislý, ale že jeden směr nepřeváží. Díky návrhu, který podporujeme, by mohla své zástupce navrhovat Českomoravská konfederace odborových svazů, u níž je nepochybné, že má velmi blízko k sociální demokracii. Celou řadu věcí s ní koordinuje. To je ale v pořádku, protože názor, který ona zastává, je čitelný. Důležité je, aby Rada byla pluralitní, jinak to veřejnoprávní média činí nedostatečně nezávislá.

  • 68Diskuse


Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky