Ve zprávě, kterou protikorupční služba vypracovala pro švýcarskou prokuraturu, se totiž hovoří i o tom, že pomáhal organizovat složité finanční operace, na jejichž konci bylo ovládnutí severočeské důlní společnosti.
Podle zprávy Janoušek v případu figuruje „dle zjištěných operativních poznatků“ jako zprostředkovatel. Policie dále uvádí, že zástupci Mostecké uhelné společnosti v letech 1999 až 2003 protizákonně využili čtyři miliardy korun z fondu na zahlazení důlních škod a za tyto peníze nakoupili akcie MUS. O všem prý věděl předseda Českého báňského úřadu.
Na konci transakce firmu ovládli čtyři podnikatelé - Antonín Koláček, Luboš Měkota, Petr Pudil a Vasil Bobela. Do firmy později vstoupil i známý finančník Pavel Tykač. Švýcarským úřadům se teď údajně podařilo identifikovat peníze, za které MUS koupili, a došly k závěru, že pocházejí z fondu na budoucí rekultivace.
Náměstkyně krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem Lenka Bradáčová však tento týden veřejně popřela, že v případu figuruje i Janoušek. „V této kauze se nám toto jméno v žádném okamžiku neobjevilo,“ tvrdí Bradáčová.
To je však v protikladu s tvrzením policejní zprávy, která uvádí, že Janoušek se prý podílel na trestných činech zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby a na porušování povinnosti při správě cizího majetku.
Použitím peněz z fondu na zahlazení důlních škod pak účastníci transakce údajně porušili zákon o ochraně využití nerostného bohatství, zákon o daních z příjmu a zákon o rezervách pro zajištění daně z příjmu.
Mostecká uhelná společnost se později přejmenovala na Czech Coal a letos se dostala do ostrého sporu s ČEZ kvůli prodeji aktiv společnosti International Power, která od MUS odebírala uhlí.
