Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jaro ve znamení Rembrandta

Česko

Vídeňská Albertina má po Vincentu van Goghovi další tahák pro evropské milovníky starého umění

Tento týden otevřela Albertina velkou tematickou výstavu Rembrandtova doba, která představuje zajímavě sestavená díla slavného malíře a zároveň otevírá širší pohled na nizozemské malířství 17. století. Návštěvníka brzo napadne, jak úzce tehdy výtvarné umění souviselo se způsobem života země. Jde o období, kdy země prožívala celkový rozkvět, kdy se rozvíjelo hospodářství i námořní obchod a s tím přirozeně i kultura.

Najdeme zde celkem 188 děl 71 umělců: obrazů, kreseb i grafických listů. Víc než dvě třetiny exponátů navíc pochází ze sbírek Albertiny, což je zvlášť záslužné, neboť výstava tak umožňuje zhlédnout i to, co bývá uloženo v depozitech. Zbytek pak tvoří výpůjčky z Rakouska, Německa, Nizozemska a dalších zemí.

Vrcholem zůstává Rembrandt Z koncepce vybraných děl jasně vyplývá, jak vysoké úrovně tehdejší nizozemské výtvarné umění dosáhlo, že dalo Evropě celou řadu mimořádných osobností. Velký je i tematický rozsah: setkáme se tu s žánrovými scénami, krajinami i zátišími. Jsou tu samozřejmě zastoupeni i umělci, jejichž díly se mohou pochlubit i české sbírky. Mezi ně patří kromě obrazů, kreseb a grafik samotného Rembrandta díla Jana van Goyen, Roelandta Saveryho a dalších. Pro nizozemské umění 17. století je příznačný blízký vztah ke každodennímu životu a smysl pro vystižení reality, všedních příběhů a situací se všemi detaily, které je tvoří.

Vrcholem expozice je pochopitelně sál s Rembrandtovými obrazy. Mimořádně působivý je jeho autoportrét (tím se systematicky zabýval po celý život), ve kterém se vystihl bez jakékoliv snahy o přikrášlení. Dalším ze zlatých hřebů je portrét Saskie, kterou malíř přes svou lásku k ní ani trochu nešetří. Mimořádně působivý je také obraz meditujícího sv. Pavla, který se vyznačuje hlubokým vcítěním a smyslem pro vystižení psychického rozpoložení. Je tu řada grafických listů, z nichž mnohé vlastní i grafická sbírka pražské Národní galerie. Mezi lepty jistě zaujme umělcův autoportrét, který dokládá, jak vysoce moderní byl jeho způsob práce založený na dokonalém řemesle i na volnosti, s níž se soustředil na podstatné znaky a pominul zbytečné detaily.

V tomto smyslu došel ještě dál v Ukřižování (suchá jehla), v němž vyjadřoval prostor někde ostrou, jinde zase velmi jemnou šrafurou. Vystihl vnitřní světlo vyzařující odněkud z hloubky. Se stejnou odvahou ztvárňoval také krajinné motivy, kde mu šlo hlavně o zachycení atmosféry.

Jeden ze sálů je věnován selskému nebo venkovskému žánru, do kterého spadá tvorba známých umělců. Mezi ně patří Adriaen van Ostade, který tak rád maloval hospodské výjevy a rvačky sedláků, náměty s kuřáky, hudebníky…

Další kapitolu tvoří pohledy na moře, kde zaujme Willem van de Velde nebo Jan van Goyen, známý svými jemnými, takřka monochromními obrazy. Bylo pro něj typické citlivé vystižení světelných proměn v přírodě. Řada pláten prozrazuje inspiraci italskou krajinou a početný je samozřejmě žánr zátiší, který se v Nizozemí rozvinul mimořádným způsobem. Právě na něj se mnozí umělci soustředili a dosáhli až fotografické dokonalosti (Jan van Huysum).

Odborníci na kravky a moře Expozice zdůrazňuje vedle raného smyslu pro realistické ztvárnění různých námětů také bohatou fantazii, s níž umělci své náměty uchopili. Její koncepce není založena na těch nejvýraznějších obrazech své doby, ale spíš na přiblížení všech druhů tehdejšího nizozemského umění. Z každé tematické oblasti vybrali kurátoři dominanty a další zajímavé ukázky malby, ke kterým se pak vážou dobře vybrané série kreseb a grafických listů. Ústředním bodem je sice geniální Rembrandt, ale ukazuje se zde velmi široké spektrum tvorby, v níž se další umělci mnohdy specializovali na jednotlivá témata a dosáhli v nich mistrovství: v Nizozemí měli odborníky na koně, krávy, noční výjevy, bukolickou krajinu, bouřící moře, klidné moře...

Opět nezbývá než poněkolikáté konstatovat, že u nás se bohužel s výstavami tohoto druhu takřka nesetkáváme. Pražská Národní galerie, která disponuje vhodnými prostory, nic podobného v posledních letech nenabídla. Nezapojuje se do mezinárodních souvislostí a nevyužívá schopnosti řady našich historiků umění, kteří by jistě dokázali obdobné výstavy připravovat.

Vstupenka do Albertiny, která je otevřena denně od 10 do 18 hodin, stojí 9,5 eura a návštěvníci z Česka, kteří přijedou vlakem, mají na vstupné třetinovou slevu.

***

HODNOCENÍ LN ***** Rembrandt a jeho doba

Das Zeitalter Rembrandts Albertina, Vídeň Do 21. června 2009

Autor: