Jaromír Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze. Ještě před vstupem do politiky působil jako válečný reportér z oblastí bývalého Sovětského svazu, od 70. let minulého století pořádal výpravy na Sibiř a do Asie. Po revoluci se stal členem redakce Lidových novin, která ho vyslala jako zpravodaje do Moskvy. V roce 1993 krátce zastával pozici šéfredaktora tohoto deníku.
Za svou práci získal Cenu Ferdinanda Peroutky a Cenu Františka Kriegla. V roce 1992 založil společně se Šimonem Pánkem neziskovou organizaci Člověk v tísni, která začínala pod názvem Nadace Lidových novin.
Před okupací Československa byl členem KSČ. Po vpádu sovětských vojsk ale stranu opustil a začal bojovat proti komunismu.
V roce 2004 úspěšně kandidoval jako nestraník za Stranu Zelených do Senátu, v horní komoře parlamentu zasedal deset let a snažil se zde například zakázat komunistickou stranu. Poté byl mezi lety 2014 až 2019 v barvách TOP 09 poslancem Evropského parlamentu.
Kritika Putinovského Ruska
Po anexi Krymu, které předcházely masové protesty na v Kyjevě, nazval Rusko říší zla.
„Horké dny na Ukrajině jsem prožíval přímo na Majdanu v epicentru protestů. Když začala střelba, pomáhal jsem ošetřovat raněné. Byla to provokace, která měla destabilizovat situaci. Majdan, to bylo to nejlepší, co Ukrajina má, potkával jsem tam profesory, lékaře, studenty. Vpád Ruska na Krym, to byla brutální agrese jednoho státu proti jinému,“ vzpomínal Štětina na roky 2013 a 2014.
Dlouhodobě mluvil o potřebě boje Západu proti Rusku a odsouzení zločinů. „Evropská unie ani my nemůžeme dále používat klišé, že jsme znepokojeni. To je málo,“ uvedl pro iDNES.cz již v roce 2014.
Poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, Jaromír Štětina v rozhovoru pro Mladou Frontu DNES označil Putinovu politiku za zločinnou a upozornil, že svět ruského prezidenta podcenil.
Mluvil také o tom, že by měl Západ použít veškeré ekonomické možnosti, jak Rusku ublížit. „Něco dělat musíme. Nemůžeme se nechat tou agresí zotročovat. Jsme svobodná společnost, na rozdíl od společnosti ruské, která ke svobodě ještě nedorostla,“ řekl.
Společně s dalším bývalým senátorem Martinem Mejstříkem v roce 2024 také navrhl zákaz komunistické ideologie v České republice.
„Komunistická diktatura zdevastovala naši zemi právně, ekonomicky, ekologicky. A hlavně - lidsky, když nemravnost postavila nad morálku a lež nad pravdu,“ uvedli autoři ve výzvě. Podobné výzvy vznesli s Mejstříkem již v roce 2006 a 2008, ale bez úspěchu.
