Měl by člověk, který prodělal koronavirovou infekci, jít za pneumologem a nechat si zkontrolovat plíce? Nebo vyčkat a přijít, až kdyby se mu špatně dýchalo? A jak by měl postupovat při jeho vyšetření lékař? Právě na tyto otázky odpovídá nově představený postup pneumologů, který lékaři předložili na víkendovém kongresu ministrovi zdravotnictví Romanovi Prymulovi.
„Při covidu dochází primárně k postižení plic. S touto nemocí musíme do budoucna počítat jako s jedním z původců respiračních onemocnění dospělých. Proto bychom měli pacienty dlouhodobě sledovat, zavčas léčit a zároveň shromažďovat data o dopadech nemoci,“ uvedla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková.
Dobrý den, tady hygiena, jdete do karantény. Co čekat od telefonátu kvůli covidu |
Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl podle manuálu pneumolog vidět za 6 až 12 týdnů od stanovení diagnózy, a poté znovu přibližně za dalších 6 měsíců. Každý rok by pak měl vyšetření absolvovat po dobu dalších 3 let.
Ti, kteří léčbu covid-19 zvládli z domova, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se i po 3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi.
Pneumolog by podle přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimíra Koblížka měl příchozí „postcovidové“ pacienty komplexně vyšetřit. To obnáší provést spirometrii (vyšetření, při kterém se testuje schopnost pacientových plic nadechnout a vydechnout, pozn. red. ) a další funkční testy, změřit nasycení kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži, vyšetřit plicní difuzi, v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT.
„Už nyní se nám hlásí o vyšetření mnoho zájemců, kteří covid-19 v nedávné době prodělali. Odkazujeme je na nejbližší specializované plicní ambulance, kterých máme více než 400,“ uvedl Koblížek.
‚Máme jeden pokus.’ Do listopadu se zavřou školy i restaurace, venku je zákaz alkoholu a skupin nad 6 lidí |
Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají a závěry jednotlivých oddělení se rozcházejí. Zatímco studie z hradecké nemocnice prozatím prokázala až u poloviny sledovaných ambulantně léčených „covidových“ pacientů za 12 týdnů po infekci částečně poškozené plicní funkce a u třetiny zbytkové změny ve struktuře plic, zkoumání plicních lékařů ve Fakultní nemocnici Olomouc ukázalo naprosto odlišné výsledky.
Pozánětlivé změny zaznamenali lékaři jen u zhruba u 8 % z 80 sledovaných pacientů. Snížení plicních funkcí pak lékaři v Olomouci zaznamenali jen u přibližně 4 %.
