Chasidej umot haolam čili Spravedlivý mezi národy je titul odvážlivců, kteří za války zachránili někoho z pronásledovaných Židů.
Ocenění izraelského parlamentu získalo dosud asi třicet tisíc lidí. Z toho 118 Čechů a Moravanů. A každého asi hned napadne, zda je to dost, nebo málo.
Představit si heydrichiádu, ulice plné vojska, policie, udavačů, kteří k vám vpadnou a řvou a bijí a pak vás zabijí všechny, vaše rodiče, děti, to je už nad možnosti imaginace.
Riskovat takhle strašně třeba i kvůli neznámému?
Jako rolník František Kytlica, krejčová Karla Andělová, učitel Otakar Nesvadba, železničář František Holub a další, o kterých píše Ruth Bondyová v knize Potulné kořeny.
Ale stejně! Celkem 118 odvážných. Na Slovensku bylo zachránců 465. V Polsku 6004. Na Ukrajině 2185.
Čtenáři, zadrž nyní na okamžik svistot sebemrskačského biče, nepropadej módním prohlášením o české zbabělosti. Rozdíly mezi zeměmi byly obrovské.
VPolsku bylo Židů na tři miliony, u nás asi 200 000. Spořádaní Židé, nastupující do transportů do Terezína i jinam, neměli hrůznou zkušenost s vyvražďováním jako dále na východě, nevěděli o plynu. V maličkém industriálním a profízlovaném protektorátu neválčili žádní drsní židovští partyzáni, leckdy podporováni místními. V ukrajinských bažinách či běloruských hvozdech se přece jen mohli ukrýt a bránit.
Víme o nich také díky spisovateli Eliem Wieselovi a hollywoodském trháku Odpor, filmu dle osudů bratří Bielských, kteří v osadě v bažinách zachránili přes tisíc duší.
O těch 118 Češích a Moravanech, kteří chránili židovské spoluobčany a přežili, víme teprve teď z knihy Ruth Bondyové.
A než vyslovovat rychlé soudy, je určitě lepší dozvědět se víc. Zrovna teď by to šlo docela snadno. Autorka totiž představí knihu Potulné kořeny právě dnes, a to od 15 hodin v pražském Luxoru na Václavském náměstí.
O autorovi| JÁCHYM TOPOL, redaktor LN
