* Křičel na vás v šatně při zápase se Slavií hodně hlasitě?
Ani ne. Věděl, že je to náš první zápas, že by to nikomu nepomohlo. Neřval na nás, spíš povzbuzoval.
* A takový je normálně?
On umí zařvat, já jsem to možná proti Slavii čekal. Ale nakonec je dobře, že to neudělal. Klukům by to nepomohlo a on nás nechtěl shazovat ještě víc dolů. Bylo to tak od něj správné.
* Popište vy Roberta Reichela jako trenéra svýma očima.
Podle mě je stejný, jako byl předtím, vždy byl emotivní, v šatně uměl zařvat i povzbudit. Nic výrazného se od té doby nezměnilo.
* Vy jste s ním hrával v první formaci. Uvědomujete si, že to letos budete mít bez něj daleko těžší, bodově se prosadit?
Vím to moc dobře, vždyť já věděl o něm a on věděl o mně. Hráli jsme spolu tři čtyři roky. Teď si musím zvykat na nové hráče, ale tak to zkrátka chodí. Musíme všichni tvrdě pracovat.
* Cítíte, že i on na vás klade větší odpovědnost a spoléhá na vás?
Určitě, myslím, že mi věří. Říká mi, abych zkoušel víc střílet na bránu. Já to vím sám.
* A proč to na Slavii nevyšlo?
Protože proti nám skvěle bránili střední pásmo, nepouštěli nás do šancí. A my si s tím bohužel nevěděli moc rady.
