Asi 40 procent z dotázaných ze své nespavosti vinilo právě stav světové ekonomiky.
Problémy se spaním mají kvůli stresu v práci ze všech národností nejčastěji Američané. Podle odpovědí v průzkumu společnosti Philips se jich v noci kvůli starostem probouzí asi třicet procent. Druhé se umístilo Německo s 27 procenty, třetí Velká Británie s 24 procenty, čtvrtí pak Japonci s dvaceti procenty. Nejméně postižení v průzkumu byli Holanďané s dvanácti procenty. Ti spali o 24 minut déle než všechny ostatní národy – v průměru šest hodin a 38 minut.
61 procent všech respondentů popsalo, že je nedostatkem spánku ovlivněn i jejich pracovní výkon. Odhadovanou ztrátu produktivity vyčíslili na 6,2 pracovního dne za rok. Pro ekonomiku Velké Británie by taková hodnota znamenala ztrátu 3,63 miliardy liber (více než 110 miliard korun) ročně.
Odborníci jsou v názoru na rozsah a závažnost problému nespavosti rozděleni. Jedni říkají, že doba spánku se výrazně zkracovala již od doby vynálezu žárovky – tedy od konce 19. století. Druzí zase považují celý problém za bublinu nafouklou farmaceutickými společnostmi. „Lidé, kteří nemají dostatek spánku, mohou přibývat na váze, jsou náchylnější k cukrovce, vysokému krevnímu tlaku a dokonce i infarktu. Pokud budeme nadále brát nespavost na lehkou váhu, můžeme brzy čelit vážnému zdravotnickému problému,“ řekl David White, vedoucí zdravotník společnosti Philips Home Healthcare Solutions.
Britská ekonomika ztrácí kvůli nespavosti až 3,63 miliardy liber ročně
