V národním týmu se mu na rozdíl od Karlových Varů nevede. Odchytal šest zápasů, pět z nich prohrál a v tom šestém, jeho debutu proti Německu, šel na led v 58. minutě a ještě stihl inkasovat gól na 4:2.
„Kromě čtvrtého gólu mi to tam napadalo z prostoru dvou metrů před brankou. Měl jsem si některé situace pokrýt přes brankoviště a ten výsledek by vypadal jinak,“ pravil Mensator.
I jemu ležela na srdci záplava gólů, která zalila český tým. „Přitom jsme Švédům dali čtyři branky, to by mělo stačit na vítězství,“ přemítal.
Jenže nestačilo. A Mensator to hodně přičítal za vinu sobě. „Třeba první gól. Vyrážel jsem puk a trefil Zdeňka Kutláka se Švédem. Znovu se mi to odrazilo od nohy zpátky k nim a gól,“ líčil.
Úrovni mezinárodního hokeje se prý nedokáže přizpůsobit „Je to taková shoda náhod, ale bohužel mi v nároďáku, když zase budu používat tu frázi, chybí štěstí, které mám ve Varech. Ale je to moje chyba, že se té úrovni o stupínek výš nedokážu přizpůsobit,“ nehledal alibi.
A nejistý výkon mu sebevědomí nepřidal.
„Je totiž otázka, jestli dostanu ještě v nároďáku šanci. Já se snažím pokaždé odvést takový výkon, abych se za něj nemusel stydět, ale bohužel těch branek dostávám hodně a to je neomluvitelné,“ zpytoval svědomí.
Jak to změnit? Mensator si přeje v reprezentaci odchytat jeden dva zápasy třeba jen s jediným obdrženým gólem. Pak by se mu prý chytalo jinak.
