* LN S jakými hlavními překážkami se musejí účastníci experimentu vyrovnat?
Na jejich psychiku bude samozřejmě působit sociální izolace a hrozba poruch soužití v uzavřeném a relativně strohém prostoru a v neměnném kolektivu. Pravidelně je čekají simulace krizových situací, které ovšem budou koncipovány tak, že posádka nikdy neví, zda skutečně neselhal nějaký důležitý přístroj a nejde o život.
* LN Lze podmínky srovnávat se skutečným letem na Mars? Na psychiku účastníků přece musí působit vědomí, že kdyby bylo nejhůř, někdo zvenčí je vysvobodí. Ve vesmíru si musí poradit sami v každé situaci...
To máte pravdu, ale nic lepšího k dispozici nemáme, takže nezbývá než cvičit všechny činnosti, které je možné vykonávat v současných podmínkách. Zásadní rozdíl je v tom, že zde nedokážeme navodit stav beztíže ani přetížení. Jejich vliv na organismus i psychiku se před skutečnou cestou do kosmu trénuje v letových experimentech.
* LN Proč se pokusu neúčastní žádná žena?
Před několika dny jsem byl v centru experimentu v Moskvě a položil jsem kolegům-organizátorům stejnou otázku. Odpověděli mi, nejspíš žertem, že se žádná nepřihlásila. To ale není příliš pravděpodobné. Osobně se domnívám, že celý experiment je nesmírně náročný už jen z hlediska zvládnutí péče o jedince s jedním fyziologickým ustrojením a přítomnost ženy by byla další komplikací. I tak je při současných možnostech délka 520 dnů na hranici toho, co dokáže lidský organismus a psychika bez následků přežít. Jinak jsem ale na základě svých vlastních experimentů provedených před lety (např. Štola 88 – pozn. red.) přesvědčený, že správně vybrané osoby ženského pohlaví mají v uvažovaných kosmických letech své místo. Žena mateřského typu může být ve skupině významným motivačním a harmonizujícím prvkem.
* LN Lze při letu na Mars využít i zkušenosti z jiných izolovaných prostředí, jako jsou posádky námořních lodí nebo polárních stanic?
Ano, je tu jistá analogie. Tato prostředí mají společné vše, co vyvolává izolovaný pobyt jedince v omezeném prostoru – tedy změněné podmínky sociálního chování, nároky na sebeovládání, odolnost vůči působení stresu, přizpůsobivost na podmínky života v odloučení a vysokou míru obranných prostředků organismu i psychiky proti selhání v kritických životních podmínkách.
