TOKIO/PRAHA Keidžiro Matsušima zažil den, kdy 6. srpna 1945 spadla atomová bomba na Hirošimu a jeho město bylo srovnáno se zemí. Současné dění v Japonsku – zoufalé pátrání po přeživších a záběry zpustošených oblastí, stejně jako události v atomové elektrárně Fukušima – to vše mu přivolává zpět bolestné vzpomínky.
„Je to jako třetí útok atomové bomby na Japonsko, jenže tentokrát jsme si to zavinili sami,“ cituje dvaaosmdesátiletého muže CNN. „Je mi líto těch lidí, kteří se nyní nacházejí v oblastech ohrožených radiací. Je zklamáním, že se to stalo znovu,“ dodává.
Matsušima však kupodivu nezanevřel na atomovou energii. „Naneštěstí jsme malá země a nemáme dostatek jiných zdrojů energie. Je to možná nutné zlo,“ míní. „I když se Japonsko v budoucnosti neobejde bez jaderných elektráren, doufejme, že alespoň společnosti si dají více záležet při stavbě nových zařízení.“ Opačný postoj ale zastává další pamětník Kouči Matsumoto. Ten jako dvouletý chlapec přišel o matku a svůj domov, když atomová bomba zasáhla Hirošimu. I když už od roku 1983 žije v Kanadě, v mysli je stále v Japonsku, kde v mládí zažil několik zemětřesení, ale žádné tak silné jako to páteční.
Jak svěřil zpravodajskému serveru Ottawa Citizen, je více než kdy jindy přesvědčen, že atomová energie nemá v zemi, jakou je Japonsko, co dělat. Na mysli má především neustálou hrozbu zemských otřesů a tsunami. „S přírodou nemůžete vyjednávat,“ říká. „Myslím, že nejmoudřejší by bylo zastavit vývoj v oblasti jaderných technologií,“ dodává.
Celoživotní strach o zdraví Obavy o zdraví lidí, ale také o dlouhodobější nepříznivý vliv na životní prostředí v přilehlých oblastech továrny Fukušima sdílejí i mnozí japonští aktivisté.
„Ti, kdo přežili atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki, se celý život báli o svoje zdraví. To samé čeká i tyto lidi.“ varuje Šódži Kihara, jehož rodiče a příbuzní na vlastní kůži zažili hrůzy konce druhé světové války. Podle jeho mínění současná vláda populaci dostatečně neinformuje o všech nebezpečích, která v současnosti hrozí. „Napadá mě, jestli budou třeba v pořádku ryby,“ připomíná protiatomový aktivista Kihara.
***
Dopady ozáření na lidské zdraví
* Bezprostřední projevy ozáření Nemoc z ozáření má celou řadu příznaků. Během několika hodin dochází k nevolnosti a zvracení, po němž následují průjem, bolesti hlavy a horečka. Po prvním kole příznaků může nastat na krátkou dobu stav bez zjevných problémů, po nich mohou následovat během několika týdnů nové, závažnější příznaky. Při vystavení vyšší úrovni záření pak dochází k poškození vnitřních orgánů. Ozáření o síle čtyř grayů (jednotka absorbované dávky záření) podle BBC zabije polovinu dospělých.
* Co dělat při ozáření?
Prvním krokem je minimalizace další kontaminace odstraněním oděvu a obuvi a jemné omytí pokožky.
Léky mají za cíl zvýšit hlavně množství bílých krvinek a snížit tak riziko dalších infekcí.
* Jaká jsou další rizika?
Radioaktivní materiály výrazně přispívají ke vzniku rakoviny. lup
