19. října 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Všichni lžou a Praha je plná žhářů.‘ Jak mohl chytnout zamčený pokoj jen s otevřenou ventilačkou?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Požár Průmyslového paláce z 16. října 2008. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Požár Průmyslového paláce z 16. října 2008. | foto: MAFRA

PRAHA Nikdy si večer po příchodu do práce nedělej hned pořádek a nevař kafe, varovali ho kdysi kolegové. Když to uděláš, smrdí to velkým průšvihem. Ale 16. října 2008 se vyšetřovatel pražských hasičů Radek Kislinger starou radou neřídil. Průšvih přišel. A hodně velký. Přinášíme vám druhý díl seriálu Praha v plamenech - příběhy hrdinů.

„Chtěl jsem si ten večer udělat netypický. Měl jsem takovou náladu. Takže jsem si hned udělal pořádek ve skříňce, vyčistil si uniformu i boty. Pak jsem si udělal kafe a dal si prvního loka. V tu chvíli zablikal na monitoru požár a na centrále se rozezněl poplach,“ říká dnes Kislinger.

Banner Praha v plamenech.

Centrála je hasičská stanice č. 1 v Sokolské ulici. Sídlí tady ředitelství pražských hasičů i vyšetřovatelé. Ti se, stejně jako hasiči, střídají ve směnách, vždy jsou v Praze ve službě tři.  Toho dne byl druhým Martin Kavka. „Když jsem přicházel okolo čtvrt na osm večer do práce, vyjíždělo z centrály všechno, co máme. Říkáme tomu velký prádlo,“ vypráví. Utíkal do kanceláře a čekal na zprávu, o co jde.

Kislinger, původem z Děčína, žil tou dobou v hlavním městě už 10 let, ale i po té době jej název hořícího objektu zmátl. Myslel si, že hoří nějaký areál v Průmyslové ulici, ale když spolu s cisternami přijížděli k pražskému Výstavišti, pochopil, že hoří levé křídlo jedné z nejznámějších historických památek ve městě – Průmyslového paláce. Video z vozu vyšetřovatelů ho zachytilo, jak volal Kavkovi a lakonicky mu sdělil: „Je to velkej průser. Palác jede celej.“

První jednotka na místě z nedaleké holešovické stanice č. 3 už tou dobou žádala operační středisko o nezvyklou věc: aby poslalo všechno, co má. Během několika dalších minut už se k Výstavišti hnaly jednotky ze všech deseti stanic po Praze. Následně byly – dokonce poprvé v historii – povolány i všechny dobrovolné jednotky. Zatímco se téměř tři stovky hasičů snažily uchránit střední část paláce – levou už spasit nešlo, vyšetřovatel Kislinger začal hned oheň „studovat“.

Požár Průmyslového paláce z 16. října 2008.

„U požáru si už dávám v hlavě dohromady zprávu. Všímám si barvy a výšky plamenů, směru větru, jak se požár šíří i co dělají lidé okolo. Už od prvopočátku hledám místo, kde mohl vzniknout. Tady jsem hned trefil tu část paláce, kde začalo hořet. Člověk si ale zároveň musí říkat, aby nedělal unáhlené závěry,“ líčí Kislinger. Po chvíli za ním dorazil i Kavka a začal mu pomáhat. V tu dobu zrovna končil vysokou školu a psal bakalářku na téma vyšetřování velkých požárů.

Je to velký

A tenhle požár byl velký. Levé křídlo, kde v té době byl zubařský veletrh, lehlo popelem, zbytek paláce hasiči zachránili. Kislinger stanovil škodu na miliardu korun, největší v historii Česka.

První díl seriálu Praha v plamenech - příběhy hrdinů je právě o požáru Průmyslového paláce

Dvojice vyšetřovatelů dostala od šéfa rozkaz soustředit se pouze na tento požár, takže prvních deset dní trávili 12 hodin v troskách levého křídla. Média, politici i velitelé lačnili po každém detailu. Objevily se spekulace, že by požár mohl souviset s klanem Kočkových, který na Výstavišti podnikal, či že někdo schválně otevřel okna, aby pomohl šíření požáru (ve skutečnosti okna nešla vůbec otvírat).

„Podobné věci u velkého, mediálně sledovaného případu jsou vždy největší překážkou jak pro nás, tak pro kolegy policejní vyšetřovatele, s kterými spolupracujeme. Objevují se třeba ‚zaručené‘ informace, že to někdo zapálil a že to je pojišťovací podvod,“ říká Kavka. „Bylo zajímavé sledovat, jak některá média i částečné informace, které jsme uvolnili, zkreslila,“ usmívá se Kislinger. „Někdy jsem se ale hádal i se svou rodinou a okolím, nevěřili mi, co jsem jim říkal. Ještě teď je hromada lidí, kteří tomu nevěří.“

Co se tady podle vyšetřovatelů v ten večer před deseti lety stalo? U jednoho ze stánků bylo potřeba opravit schody. Vystavující firma si proto najala dvojici brigádníků, která měla provést opravu večer po konci výstavního dne. Jenže práce se táhly a správce areálu marně brigádníky vyháněl, chtěl už palác zamknout. V 18:54:53 mu došla trpělivost a vypnul světlo, dvojici tak nezbylo nic jiného, než odejít. Jeden z nich však při odchodu zavadil o vypínač plotýnkového vařiče, který byl součástí stánku, ale vystavovatelé ho nepoužívali. Sloužil jako odkládací plocha pro prospekty a ubrousky.
„Knoflíkem vařiče šlo lehce manipulovat na jednu i druhou stranu. Stačilo opravdu lehce zavadit a spotřebič se zapnul, v tomhle případě na nejvyšší výkon. Už se to stalo při jiné výstavě, tam si toho ale naštěstí včas všimli,“ vysvětluje Kislinger.

Stánek, kde začalo hořet.

Po necelých osmi minutách bylo možno na kameře sledovat záblesky světla ze stánku. Vyšetřovatelé si laboratorními pokusy potvrdili, že jde opravdu o dobu vzplanutí hořlavého materiálu zanechaného na rozpálené plotýnce. Deset minut poté, v 19:12:44, přijalo operační středisko hasičů první volání, to už se oheň nekontrolovaně šířil po celém křídle. Přestože šlo o jeden z největších požárů v pražských dějinách, byl velmi rychle lokalizován – za pouhou hodinu a půl. Pomohlo i vyslání všech dobrovolných jednotek, takže hasiči měli dost vody. Okolo paláce bylo také dost místa pro techniku, včetně velkých žebříků. I propad střech pomohl „zadusit“ plameny, navíc v průběhu zásahu začalo pršet.

Martin Kavka (vpravo) v troskách Průmyslového paláce.

I když z mnoha věcí ve stánku nezbylo téměř nic, zbytky vařiče v podobě plotýnek a kusu těla se našly. Dokonce se v laboratoři podařilo vyloučit technickou závadu. Přesto případ, jehož vyšetřování trvalo čtyři měsíce, skončil bez trestu. Na místě byla dvojice brigádníků a vyšetřovatelům se nepodařilo zjistit, který z nich o vypínač zavadil. Nikdo tak nemohl být obviněn.

Kdo za to může

Hasičští vyšetřovatelé si mohli případ Průmyslového paláce „odfajfkovat“, oni příčinu našli, někdy je však hledání důvodů i viníků prakticky nesplnitelný úkol. Hlavně dříve jim občas dokázali pořádně zkomplikovat práci i jejich vlastní kolegové. „Vezměte si takový hořící byt. Hasiči přijedou a všechno vyhází. Já jsem vždy trnul, abychom tam dojeli včas, a když jsem viděl, jak to všechno létá z oken, tak jsem si říkal, že mi tam zase na vyšetřování nic nezbude,“ směje se Kavka, nyní vedoucí vyšetřovatelů požárů a tiskový mluvčí HZS Praha. „Naštěstí dnes už funguje mezi námi a výjezdovými hasiči větší synergie.“

Jindy hodně dlouho pátrají, co se vlastně mohlo stát. „Jeden bývalý kolega vždy říkal: dal bych pětikilo, kdyby mi to někdo ukázal,“ usmívá se Kislinger, současný šéf vyšetřovatelů na generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru. „Jsou prostě případy, kdy vyzkoušíte všechno, ale nejde s tím hnout. Stačí jeden drobný detail a oheň se chová jinak.“ I Kavka má několik případů, které mu dlouho nedávaly spát. „Dobře si pamatuji na jeden dodatečně nahlášený požár. Starší paní ležela v posteli. Hořelo na ní oblečení i peřiny. Nemohli jsme na nic přijít, zkoumali jsme úmyslné zapálení, a dokonce i samovznícení. Šlo o nepohyblivou paní, kterou mazali speciálními oleji, aby neměla proleženiny. S policií jsme dospěli k nejpravděpodobnější variantě, že byl polštář ‚nalepený‘ na rozpálenou žárovku lampičky. Já osobně ale nejsem stoprocentně přesvědčený, že to takhle bylo.“

Ty vole, musím se pojistit

Občas vyšetřovatelé dokážou vyloučit všechny obvyklé příčiny jako technická závada, samovznícení, nepředpokládané změny provozních parametrů a podobně, takže vědí, že za požárem musel být člověk. „Ale nemůžeme mu to dokázat. A ani někdy nedokážeme určit, zda to byla nedbalost, nebo úmyslné zapálení. V tom případě jde o neprokázané zavinění neznámé osoby,“ vysvětluje Kavka. To byl i případ velkého požáru kulis na Barrandově v srpnu 2016, viditelný tehdy z celé Prahy. Škoda pro filmaře amerického templářského seriálu byla 100 milionů, ale konkrétní osobu se hasičům určit nepodařilo.

Některé případy zůstanou vyšetřovatelům dlouho v hlavě z jiných důvodů. Kislinger má stále před očima svůj první požár v bytě, přestože poté vyšetřoval tisíce jiných. „Pamatuji si, že to byla ulice Nitranská. Byla to asi méně movitá rodina, která ani nebyla pojištěná. Vybavuji si scénu, jak celá rodina ve spodním prádle drhla černé stěny jarem. Viděl jsem to zoufalství a v tu chvíli jsem si řekl: Ty vole, musím se pojistit.“

Někdy vyšetřování představuje učiněnou záhadu zamčeného pokoje. Bývalý vyšetřovatel Josef Hyršl, který razil heslo „všichni lžou a Praha je plná žhářů“, pracoval na případu ženy, v jejímž bytě hořely záclony. Kolem nebylo nic, od čeho by mohly chytit. Nekuřačka, byt neměla pojištěný. Okno zavřené, otevřená jen ventilačka. Kolem žádný balkon. „Hyršl nechtěl odejít, dokud na to nepřijde. Přemýšlel, že odmontuje i radiátor, ale nejdříve zazvonil na souseda, aby se na ženu poptal. ‚Moje děti nic neudělaly,‘ byla první věta, kterou mu soused řekl. Kluci pouštěli vlaštovky z okna a jednu zapálili. Právě ona proletěla ventilačkou,“ přiblížil Jaromír Chalabala v knize Životy pražských hasičů.

Martin Kavka (44)

Martin Kavka po maturitě otevřel Zlaté stránky a všiml si nápisu hasiči. Řekl si, že by ho to mohlo bavit. Po dvou letech jako výjezdový hasič dostal v roce 1995 nabídku na vyšetřovatele požárů. Nyní je vedoucím vyšetřovatelů a tiskovým mluvčím HZS Praha.

Martin Kavka, šéf vyšetřovatelů a tiskový mluvčí HZS Praha.

Kislinger pamatuje případ mladé dvojice, která malovala pokoj, a tak dali všechen nábytek na jednu velkou hromadu doprostřed a přikryli ji igelitem. „Nábytek jim shořel jako jedna velká vatra, i když kolem něj nic nebylo. U zdi měli totiž akumulační kamna a na podlaze novinový papír,“ vypráví.
Kavka řešil večer po návratu naganských hrdinů v roce 1998 požár střechy České národní banky. Šlo o velký požár, který podle památkářů napáchal nevyčíslitelnou škodu. Dlouho šlo o záhadu, přímo se nabízela rachejtle od některého z fanoušků. „Takže celý národ slavil a já bych jim měl říct, že to způsobilo takhle velký požár?“ směje se Kavka. „Naštěstí jsme na samém konci vyšetřování zjistili, že šlo o rozžhavený kousek kovu, který odlétl při řezání.“

Otec kouřil na záchodě. Zemřely obě děti

Pro vyšetřovatele jsou však nejhorší případy, kdy při požáru zemřou lidé. A nejstrašnější je, pokud mají vyšetřovat smrt dětí. Kavka má stále před očima jeden požár na Jižním Městě. „Když jsem tam přijel, stáli rodiče na balkoně a řvali na hasiče, že mají děti uvnitř. Nad nimi šlehaly plameny. Ten byt hořel v plném rozsahu a vy už víte, že tohle je konec. Pak jen sledujete kolegy, jak ty děti vynášejí. A víte, že to bude špatné, i když se je záchrance podařilo po dlouhé době ‚nahodit‘. Obě děti později zemřely a na nás bylo určit proč,“ vzpomíná. Za rodinnou tragédii tehdy mohl otec dětí, který kouřil na záchodě v umakartovém jádru a nedopalky házel do koše.

Žháři mezi hasiči

Radek Kislinger (41)

Po vojenském gymnáziu nastoupil k hasičům ke stavební a kontrolní prevenci. Od roku 2000 do roku 2010 pracoval u HZS Praha jako vyšetřovatel požárů, nyní je vedoucím vyšetřovatelů na generálním ředitelství HZS. Je soudní znalec v oboru požární ochrany.

S Kavkou stáli u zrodu dnes velice známého serveru Požáry.cz.

Radek Kislinger, šéf vyšetřovatelů GŘ HZS.

Specifický příklad jsou žháři. Kromě zištných důvodů zapalují lidé věci i z důvodu různých psychických poruch, jako je pyromanie. Častým žhářem je také dobrovolný hasič. „Nejsem si vědom, že by se to dělo u profesionálních hasičů, ale u těch dobráků se to dost stává,“ tvrdí Kislinger.
S tím souhlasí i Kavka: „Ať se na mě dobrovolní hasiči nezlobí, ale opravdu to tak je. Měli jsme případy všude možně po republice, i u nás v Praze. Dobrovolný hasič je v jednotce, mají novou techniku a on má pocit, že je nepotřebný, protože nehasí tak často, jak by si představoval. Tak jde a zapálí pár stohů. Pro mě jako profesionálního hasiče je to, že jiný hasič zapaluje ohně, šokující. Profesionální hasiči to nedělají, protože si nechtějí přidělávat práci.“

Správný vyšetřovatel musí být i dobrý psycholog, aby poznal, zda mu člověk lže. Podle Kislingera lidé lžou v dnešní době plné falešných zpráv a šíření nepravd čím dál tím lépe. „Je to hodně těžké. Lží je kolem nás strašné množství. Přijde mi, že lidi jsou v těchto věcech sofistikovanější než kdysi. Rozdíl je také mezi muži a ženami. Muž častěji přizná, že požár způsobil on, řekne třeba: Jsem blbej, byl jsem to já. Ženy častěji zatloukají do poslední chvíle, i když jim předkládám jeden důkaz za druhým. Ze začátku mě to hodně překvapilo, jaké jsou v tomhle ženy bojovnice,“ vysvětluje. Podle Kavky jsou muži častěji úmyslní žháři, u žen zase převládá jako důvod způsobení požáru nedbalost.

Pozor na svíčky a na jídlo na plotně

V Praze nedávno řádil jeden typický pyroman. Vyrůstal v Modřanech, kde často hořely popelnice, auta i chatky. Vyšetřovatelé si však nikdy případy nespojili dohromady. To až poté, co se mladík s rodinou přestěhoval na Háje. I tam začalo hořet, navíc ve specifickém perimetru. Mladý pyroman měl totiž obvyklou trasu na venčení psa a přitom zapaloval. Hasiči si toho spolu s policisty všimli a dokázali jej chytit přímo při činu. Kavka si zase vybavuje případ „chodbaře“. Ten po školách zapaloval věci na chodbách a ani nedokázal pořádně vysvětlit, proč to dělá.

Požár Průmyslového paláce z 16. října 2008.
Místo, kde stál stánek.

A co je podle dvojice zkušených vyšetřovatelů nejlepší recept, jak si podpálit vlastní byt?  „Lidé nečtou návody u zařízení, které vydávají nějaké teplo. Firmy se snaží šetřit i na součástkách. Všechno je na hraně, ale legální. Pokud používáte spotřebič jinak, než je uvedeno v návodu, je to problém. Stále ale vede jako příčina požárů nedbalost, kouření a technická závada,“ vyjmenovává Kislinger.

Dříve bylo hodně požárů spojeno s Vánocemi, dnes však už skoro nikdo klasické svíčky na stromeček nedává. Na Štědrý den je tak podle Kavky klid, ale celému předvánočnímu období dominují požáry způsobené svíčkami na adventních věncích. „Odejít z bytu a nechat hořící svíčku nebo něco na sporáku fakt není dobrý nápad. Lidé prostě občas nepřemýšlejí,“ lamentuje.

  • 11Diskuse
Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz