Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Je tu nový pojem: přezrálé dítě

Česko

Alice začala chodit do školy ještě před šestými narozeninami.

Přestože ten krok kdekdo rodičům rozmlouval, nelitují. Další rok ve školce by byl pro ni ztrátový, říkají.

Jen ho (ji) nechte, ať si ještě užije dětství. To je věta, která se v minulých desetiletích zabydlela nejen v českých rodinách, ale i mezi pedagogy. Čtvrtina dětí, které jdou začátkem roku k zápisu do první třídy, zůstává nakonec ještě rok v mateřské škole. Dětští lékaři a pracovníci pedagogicko-psychologických poraden (PPP) totiž většinou žádost rodičů o odklad podpoří s tím, že dítě ještě není zralé. Naopak dětí, které rodiče přivedou do poradny kvůli tzv. předčasnému zařazení do školy, mají na stole nesrovnatelně méně. Podle Mileny Hochmanové z PPP v Olomouci (Vrchlického) je to tak 200 : 5.

V poslední době se však zdá, že se situace začíná mírně měnit. Některé poradny připouštějí, že žádostí o odklad trochu ubývá a vedle pojmu „nezralost“ už jsme zaslechli i pojem „přezrálost“.

Vyslovil jej například ředitel populární základní školy v pražské Londýnské ulici Martin Ševčík. Uvedl, že vedle dětí nezralých, kterým pravděpodobně prospěje, když stráví ještě rok v mateřské škole, existují i děti, o nichž by se dalo říct, že jsou pro další pobyt v mateřské škole přezrálé. Dokonce i když šestého roku dosáhnou až po prvním září.

Právě to byl případ Alice Suchánkové. „Chodila do bilingvní mateřské školy a z toho, jak se projevovala, bylo naprosto zřejmé, že další rok ve školce by jí už nic nového nedal. Znamenal by spíš ztrátu než přínos,“ vysvětlil otec Jiří, když jsme ho oslovili.

Učitelka nic nepoznala Faktem je, že holčička je v základní škole nejmladší z první třídy a mezi jejími spolužáky jsou i děti o víc než rok starší. Problémy ale nemá. Učitelka sice věděla, že má ve třídě jedno mladší dítě, po čase se ale musela jít podívat na data narození, aby zjistila, které to vlastně je. Přitom výuka je tam o něco náročnější než jinde. Vedle češtiny, v níž se učí číst a psát, se prvňáci pravidelně setkávají (třeba v matematice) i s mluvenou angličtinou. K tomu, aby škola přijala dítě, které dosáhne šesti let až v podzimních měsících, stačí rozhodnutí rodičů a ředitele školy. Nic víc. Dobrozdání pedagogické poradny však rozhodně není na škodu. I Alice absolvovala dvouhodinové testování v PPP. Výsledek zněl: Zralá. Můžete ji klidně do školy poslat.

Rodiče o rok mladší Sofie se do poradny teprve chystají. Holčička se narodila na začátku října a ve školce se učitelky dost diví, že její rodiče uvažují o škole. Nekraťte jí dětství, říkají tradičně. Jenže matka i otec mají pocit, že další rok v mateřské škole by byl pro dítě nudný. Holčička sice není nijak průrazný typ, chvilku jí trvá, než naváže kontakt třeba na hřišti, zato když přijde někdo starší, nebo dokonce dospělý a začne organizovat něco zajímavého, chápe nejrychleji ze všech, co má na mysli.

Překvapuje svou schopností napodobovat do nečekaných detailů chování zvířat a nepropase jedinou příležitost dozvědět se něco nového o fungování světa. Zkouší slabikovat, ale ukazuje se, že když potřebuje, dovede bez nápovědy dokonce sama sestavit a napsat slovo. Nedávno našli rodiče na dveřích jejího pokojíčku papír s nápisem „kluci zakazano“. Napadlo je, jestli neměla dětská lékařka pravdu, když už při prohlídce v pěti letech vyslovila názor, že Sofie je zralá na školu. Fyzicky i psychicky.

Jak se to vlastně pozná? Odborníci mají k dispozici testy, ale existují i znaky, které mohou rozeznat rodiče sami.

Pokračování na straně II

Je tu nový pojem: přezrálé...

Dokončení ze strany I

Typickým znakem dítěte zralého pro školu přitom nemusí být fakt, že rozeznává jednotlivá písmena. Ta se často naučí pojmenovat i dvouleté děti. Důležitější je potřeba stimulace. Jakmile si dítě vysloveně přeje, abyste si s ním povídali, evidentně je baví třeba hádanky nebo různé doplňovačky a zajímá se, jak co funguje, případně začalo samo tvořit a číst z písmen slova, bylo by asi umělé zdržování od školy zbytečné.

Důležité je i to, aby bylo dítě fyzicky přiměřeně vyspělé, schopné soustředit se, respektovat daná pravidla, aby mělo vyřešené, jestli bude psát pravou, nebo levou a aby mělo správnou výslovnost včetně sykavek.

Zajímavé je, že odborníci spojují školní zralost také se zuby, přesněji řečeno s druhou dentací. Mnozí upozorňují, že u dítěte, které jde do první třídy, by měla začít výměna mléčných zubů za zuby druhé, tedy alespoň jeden řezák by měl vypadnout nebo se aspoň výrazněji kývat.

Učitelé mají radši starší děti Velmi často se mluví také o sociální zralosti a zejména o schopnosti trávit část dne mimo rodinu. Psychologové a pedagogové se na ni odvolávají, když od časné školní docházky odrazují. Jenže trávit část dne mimo rodinu a přizpůsobovat se kolektivu musí dítě už v mateřské škole.

Učitelé základních škol a pracovníci pedagogicko-psychologických poraden ne vždy souhlasí. Malá anketa mezi nimi naznačuje, že dávají přednost dětem starším. I Suchánkovy v poradně přivítali sdělením, že doporučení pro předčasný nástup do školy dávají neradi a teprve po testech uznali, že v případě Alice je všechno, jak má být.

Dokonce i ředitel Waldorfské školy v Semilech Petr Šimek je proti předčasnému nástupu do školy. A to waldorfské školství začíná hodně pozvolna a v první třídě ještě zdaleka nepožaduje spojování slabik do slov. Těžko však uvěřit, že se dítě narozené v září nějak liší od dítěte narozeného v srpnu. Proč by jeden z nich měl maturovat v devatenácti a druhý teprve ve dvaceti?

Gymnazistka Tereza, která patří do druhé skupiny, ačkoliv je srpnová, vidí dnes situaci jinak než kdysi její rodiče. „Maminka, učitelka, mi vyjednala v obavě, že budu nejmladší ze třídy, odklad školní docházky, ale nebyl to nejlepší nápad. Byla jsem velká a ve třídě jsem trochu nepříjemně čněla.“ Teď jí trochu vadí, že kluci v její třídě jsou proti ní, jak říká, „mimina“.

Faktem je, že nyní bude možné přijmout v září do školy i nadané dítě, kterému bude šest až v prvním pololetí následujícího roku. Tato úprava je totiž součástí novely školského zákona schválené sněmovnou v prosinci.

***

Jaký má být prvňák U dívek se předpokládá výška mezi 105 a 115 cm a váha mezi 19 a 23 kg. U chlapců výška 110 až 118 cm a váha 17 až 22 kg. Dítě by mělo být schopné soustředěného naslouchání či činnosti. Mělo by mít správnou výslovnost včetně sykavek. Má mít vyřešenou otázku pravolevé orientace (pravák, nebo levák). Předpokládá se, že ovládá přibližně 1800 slov. Má rozlišovat jednotlivé části obrazce, jež dříve vnímalo jako celek. Mělo by být zřejmé, že je plně schopné a ochotné akceptovat stanovená pravidla. Za poměrně směrodatný se považuje začátek druhé dentace. U dítěte, které jde do první třídy, by měla alespoň začít výměna mléčných zubů za zuby druhé. Podle některých odborníků to totiž do jisté míry souvisí s celkovou vyspělostí.

Autor: