„Prvním ukazatelem je to, že dítě řeší jiné věci než jeho vrstevníci. Například se zajímá o hodiny nejen proto, že hezky vypadají, ale že pozná i to, kolik ukazují. A to už třeba ve dvou letech, což samozřejmě není běžné,“ popisuje Václav Fořtík, výkonný ředitel Rady Centra nadání, které se na práci s takovými dětmi zaměřuje.
Jsou to tedy drobnosti, ve kterých je ale dítě o dost napřed. Ulehčenou mají práci rodiče, kteří mají i další vlastní děti. Mají totiž porovnání a vidí, v čem je syn či dcera „jiná“. „I ostatní rodiče ale mohou vidět rozdíly ve chvíli, kdy je dítě v kolektivu dalších dětí, třeba na hřišti,“ dodal.
Ukazatelem jsou také „chytré“ řeči či otázky dítěte. Každé dítě sice někdy překvapí rodiče chytrou otázkou či myšlenkou, nicméně ty nadané to dokážou mnohem častěji.
Pokud si rodič myslí, že se jeho dítě chová a přemýšlí jinak než ostatní děti a má i jiné záliby, měl by s ním jít k odborníkům. Buď do pedagogicko-psychologické poradny nebo do center, kde se na nadané děti specializují. Nejdříve se nadání u nich dá odhalit kolem druhého roku života.
„Dobré je u dětí jejich nadání rozvíjet ještě předtím, než nastoupí do školy. Pomáhají různé hry, které jsou zábavné a zároveň naučné,“ popisuje Václav Fořtík s tím, že je důležité najít vhodnou školu, kde se těmto dětem umí věnovat.
Upozorňuje zároveň na to, že práce s nadaným dítětem neznamená jeho odtržení od kamarádů, vrstevníků či rodiny.
