Jak to, že bratislavský střelec měl doma legálně samopal? Tahle otázka teď dává smysl. Nikdo si neví rady s jeho motivem, životním příběhem ani myšlenkovým světem – jen ten samopal tu vyčnívá a zároveň koresponduje s českou praxí. Jak to, že lze na zbrojní pas držet samopal se zablokovanou střelbou dávkami? Jak to, že s ministerskou výjimkou lze držet i samopal nezablokovaný?
Lubomír Harman výjimku neměl, což zaměstnává vyšetřovatele. Jistě, domácí držení samopalů na zbrojní pas by teď obhajoval jen šílenec, ale je třeba připomenout jednu věc. Pachatelé těch nejproslulejších hromadných stříleček si vystačili převážně s pistolemi. Ty připravily o život 16 lidí v Erfurtu (2002) i 32 lidí ve Virginii (2007). Když loni sedmnáctiletý Tim Kretschmer vzal otcovu nezajištěnou berettu, vystřelil z ní 112krát a zabil 15 lidí v německém Winnendenu.
Vrahem není samopal, ale člověk, jehož mozek nějak „vypadl ze systému“. Přesto slovenský ministr vnitra nařídil, aby všechny policejní hlídky měly k dispozici samopaly. Co si od toho slibuje? Takový krok měl smysl před osmdesáti lety v Chicagu, když samopaly začali používat gangsteři, ale ne teď. Když už má policie na mušce pachatele v ráži, pomůže přesná rána snipera, ne divoká střelba dávkou – ta patří do akčních filmů.
