BRNO Lidé, kteří si prohlížejí slavné barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově, mají kdesi vysoko nad hlavami jednu z obávaných chemikálií: DDT. Látku, která může narušit hormonální rovnováhu i způsobit neplodnost.
A Krumlov není jediný: chemikálii, kterou v polovině 70. let používali zemědělci k hubení hmyzu, použili i památkáři, aby zajistili dřevěné konstrukce. „Při měření imisí ve Zlínském kraji jsme například odhalili, že nejvyšší koncentraci DDT má hrad Buchlov,“ upozornil Ivan Holoubek z brněnského výzkumního centra pro chemii životního prostředí RECETOX Masarykovy univerzity. „DDT se totiž používalo na ochranu dřevěných konstrukcí před škůdci,“ vysvětlil Holoubek.
V Českém Krumlově už největší zátěž odstranili a návštěvníci ani zaměstnanci se nemají čeho obávat. „Byly to od začátku 90. let rozsáhlé zákroky za přísného dozoru i opatření. Spodní část krovů je očištěná. Horní, kam prakticky nikdo nevstupuje, je oddělena několikanásobnou neprodyšnou vrstvou,“ poznamenal kastelán Pavel Slavko. Rádi by odstranili zátěž i tam, ale hledají na to prostředky. Je to potřeba učinit nejen opatrně vzhledem k vlastnostem DDT, ale také s ohledem na význam památky, zapsané na seznamu UNESCO.
Hodnoty DDT v historických objektech začali vědci zjišťovat teprve nedávno. Podle nich lze látku naměřit všude, ve vzduchu, půdách, lidském těle. „Ty hladiny jsou ale naštěstí nízké a rozhodně to není tak, že by se na to mělo umírat,“ zdůrazňuje Holoubek. Preventivně je ale potřeba pesticid likvidovat. DDT může totiž ovlivnit hormonální rovnováhu. „Má-li ho v těle nastávající matka, plod mužského pohlaví se může vyvíjet s převahou ženských hormonů. Chlapec se pak může narodit se znetvořenými genitáliemi nebo v dospělosti zjistí, že jeho spermie nejsou v pořádku,“ přiblížil Holoubek.
Právě na Buchlově přitom o DDT nic netuší. Kastelán Rostislav Jošek ví jen o sledování bifenylů, ředitel kroměřížského památkového ústavu Jan Slezák uvedl, že si vyžádá analýzy. „Je to bezpochyby závažný problém,“ podotkl. Bývalí odpovědní lidé již zemřeli a dokumentace není úplná. Manželka bývalého kastelána Jiřina Novotná vzpomíná, že velký zákrok proti škůdcům se uskutečnil v 70. letech. „Hrad byl několik dní zamořený, chodili tam lidé v maskách,“ vzpomíná. O jakou konkrétní látku šlo, si ale nevzpomíná.
Podle vědců není zdraví návštěvníků památek v ohrožení, postupně by však bylo dobré pesticid odstranit. „Ale u památek je potřeba vše pomaličku oškrabávat, je to drahé, ministerstvo kultury to moc neřeší a pro ministerstvo životního prostředí to zase není stará zátěž,“ popsal Holoubek. Ještě v polovině minulého století patřilo DDT k nejpoužívanějším chemickým přípravkům na hubení hmyzu. Když se prokázaly jeho negativní účinky na zdraví člověka, byly ve většině vyspělých zemí výroba i používání zakázány. Dodnes však DDT také zachraňuje miliony životů například v Africe, kde se užívá k likvidaci přenašečů malárie.
