Z nedostatku sněhu by mohli mít zemědělci paradoxně radost. Co se týče doplnění spodních vod a hrozícího sucha je to sice mizerie, na druhé straně slouží sníh i jako skrýš pro hraboše – dravci je v něm nevidí. Absence bílé pokrývky však nestačí. Aby se stavy hlodavce ztenčily, byl by potřeba mráz. Druhou podmínku však počasí nepřináší.
Problém hraboš, který eskaloval loni v létě, tak straší zemědělce dál. Jejich počet dosáhl v lednu šestinásobku prahu škodlivosti. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) dokonce avizoval, že populace hraboše vstoupila do roku 2020 v extrémně vysokém množství srovnatelném s letní četností. „Počasí umožňuje hrabošům nerušený prostor pro působení dalších škod,“ sdělil úřad.
Stojí přemnožení hraboši za šířením krvácivé horečky? Nemocnice v Opavě hlásí výrazný nárůst případů |
Ministerstvo zemědělství proto včera povolilo, aby se mohly prostředky proti hrabošům, z nichž nejznámějším je Stutox II, aplikovat na půdu. Za jakých podmínek se tak bude moci stát, zveřejní ústav do konce února. Už teď je ale jasné, že chemii budou moci použít pouze ti, na jejichž pozemku populace hlodavce překročila pětinásobek prahu škodlivosti. Inspektoři budou situaci posuzovat na konkrétních pozemcích.
Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha včera vyčíslil, že hlodavec už způsobil škody dosahující 1,7 miliardy korun.
„Kalamita přemnoženého hraboše neskončila. Významně se rozšiřuje i do Čech a hrozí, že situace na jaře bude ještě horší než v loňském roce,“ míní tajemník svazu Vladimír Pícha. Ukázal rovnou i na viníky. Těmi jsou podle něj všichni, kdo znemožnili používání jedu plošně loni v létě, tedy Česká společnost ornitologická, Český svaz ochránců přírody, Českomoravská myslivecká jednota, ministerstvo životního prostředí a další enviromentální organizace.
Faktem nicméně zůstává, že když se loni plošná aplikace na čas povolila, našlo se na 80 uhynulých zajíců, několik bažantů nebo čápi. Testy prokázaly zbytky jedu v jejich organismu.
Česká společnost ornitologická poukázala na to, že na polích se nyní zdržují poštolky, káňata lesní a další dravci, kteří hraboše loví. „Rozsypání jedu způsobí úhyny dravců, sov, lasiček, tedy našich spojenců v boji s hraboši. Zatímco hraboši se zvládnou namnožit rychle, dravcům to bude trvat léta. Trávení je rychlé a jednoduché řešení, které jen konzervuje nedobrý způsob hospodaření,“ řekl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.
Jediný, kdo má pravomoc přípravek Stutox II povolit či zakázat, je právě ÚKZÚZ – na základě stanoviska resortu zemědělství.
Zemědělci mají i jiné možnosti, jak na hraboše: přípravek mohou aplikovat přímo do nor. Ministerstvo zemědělství ostatně k uvolnění pravidel dodalo, že dává přednost agrotechnickým opatřením, například hluboké orbě.
Nynější uvolnění v podobě možnosti plošného použití jedu je však podle resortu nezbytné. A to nejen kvůli mírné zimě a narůstající populaci hlodavce, ale i kvůli zdravotním rizikům pro obyvatele.
Hraboši prý způsobili škody za půl miliardy. Další ještě přibudou, hlásí Zemědělský svaz |
V Opavě aktuálně řeší razantní navýšení případů krvácivé horečky, která s hraboši může souviset. Choroba se totiž na člověka přenáší od drobných hlodavců. Za poslední půlrok měli lékaři šest takových případů. Dřív to byly jeden až dva výskyty za rok.
Takzvaná hantaviróza není přenosná z člověka na člověka jako například ebola. Smrtelný průběh v Evropě je vzácný, nemoc ale může zanechat trvalé následky.
Pokud jde o příznaky, hantaviróza se nejprve projevuje jako chřipka, kdy má člověk teplotu, bolí ho hlava a svaly. Postupně pacientovi klesá tlak, je malátný a nakonec u něj může dojít k poškození ledvin. Na začátku totiž zadržuje moč v organismu, po čase naopak vylučuje více než obvykle.
Na výrazně vyšší výskyt infekce upozorňovali už loni lékaři z Německa.
Přemnožený hlodavec
|
