Akademici tak mohli opustit místnosti v objektu právnické fakulty. „Pro náš archiv nevyhovovaly ani z hlediska kapacity, ani s ohledem na kvalitu zabezpečení archiválií,“ podotkla mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Prostory ve třetím patře Zemského domu z let 1905 až 1907 byly naopak právě pro potřeby archivářů už budovány – moravský archiv se tam nastěhoval před sto lety. Atypické patro bylo vybráno z obav před vlhkostí. Údajně se do něj vejde 19 kilometrů archivních svazků, prostory přitom mají pětkrát větší únosnost, než určují normy Evropské unie.
Archiv Masarykovy univerzity je zařazen do sítě veřejných archivů. Rozsahem svých fondů se řadí na druhé místo mezi archivy vysokých škol. Kromě archiválií vzniklých na univerzitě spravuje osobní fondy předních vědců a pedagogů, které obvykle získává darem. Jedním z posledních je pozůstalost po literárním vědci a kritikovi Olegu Susovi, která zahrnuje rovněž rozsáhlou korespondenci řady významných osobností včetně Bohumila Hrabala či Josefa Škvoreckého. Jsou zde ale také například uloženy dokumenty dokladující činnost poúnorových akčních výborů na škole stejně jako stávkové hnutí z roku 1989.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
