Pondělí 18. ledna 2021svátek má Vladislav -4 °C sněžení Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Stát chce, aby celé Česko stavělo stejně. Praha a další velká města se bouří

Václavské náměstí, ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Václavské náměstí, ilustrační foto | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Na první pohled je to jasné. Dvoutisícová obec a velkoměsto nejsou stejné. Podle ministerstva pro místní rozvoj by se v nich ale mělo stavět podle stejných pravidel. Výjimku měla dosud Praha, v novém stavebním zákoně se s ní ale nepočítá.

V Praze má v příštích letech vzniknout hned několik čtvrtí. Výstavba se plánuje na Nákladovém nádraží Žižkov, na brownfieldu v Bubnech nebo u Masarykova nádraží. Všechno to jsou obrovské plochy nedaleko centra, od nichž si metropole slibuje nejen moderní háv, ale i standardy, které město dělají městem. Právě proto Praha před sedmi lety schválila stavební normy, jež podporují potřeby velkoměsta. S novým stavebním zákonem, který v pondělí přijala vláda, opět hrozí, že Praha o své stavební předpisy přijde.

O jakých standardech je řeč? Není to nic složitého, protože to, čemu dávají pražské stavební předpisy zelenou, je k vidění už teď, ve čtvrtích, které patří k těm nejvyhledávanějším. Jednoduše řečeno, pravidla ponoukají plánovače, investory a developery k tomu, aby vznikaly takové čtvrti, jako jsou Dejvice nebo Vinohrady. A naopak, aby nevznikala další sídliště, jež se ukazují jako problematická. „Ministerstvo pro místní rozvoj svým návrhem způsobí v Praze katastrofu,“ míní ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč s tím, že čtvrti, které mají vzniknout, by bez pražských předpisů připomínaly spíš ta sídliště.

Pražský manuál pro stavění pomáhá řešit i takové věci, jako je parkování, metro, výškové limity, ale například i protipovodňové zábrany. Podle zákona se totiž nesmí stavět v aktivních zónách záplavového území. Metropole si však po povodních v roce 2002 vybudovala systém zábran.

Pražské stavební předpisy určují například výškové hladiny nebo uliční čáru. O...

Pražské stavební předpisy určují například výškové hladiny nebo uliční čáru. O to by mohla metropole přijít.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) argumentuje, že v současné době jsou pravidla pro výstavbu zakotvená hned v několika odlišných předpisech různé právní síly a s jinou územní platností. Na tuto roztříštěnost si podle šetření MMR stěžovaly i samy stavební úřady, které jsou podřízené státu. Těžkou hlavu, jakými předpisy se řídit, měli podle MMR například úředníci, kteří posuzovali stavbu zasahující částečně do Středočeského kraje a částí do hlavního města. Proto se rozhodlo, že základní územní a technické předpisy by měly být jednotné pro celé Česko.

Speciální zmocnění řídit se vlastní normou má v současnosti hlavní město jako jediné. Je to tak od roku 1815. Kdysi přitom měla vlastní pravidla i další města, samostatný stavební řád platíval také pro Moravu. Postupně se začala legislativa sjednocovat, jediný, koho se to nedotklo, byla Praha.

Brno a Ostrava za Prahu!

V jistém ohledu dává sjednocení legislativy samozřejmě smysl. Na druhou stranu každému musí být jasné, že Praha a Ostrava jsou odlišná místa s různými potřebami. V poslední době si to uvědomují i sama města. Nejde jen o technicistní záležitosti, ale i o urbanistický ráz. A takovou míru rozpracovanosti stavební zákon nikdy nepřinese. Pojmy jako uliční nebo stavební čára, které dávají napovědět typicky městské blokové zástavbě, jsou zkrátka něco navíc, s čím celostátní vyhláška nepracuje.

Trend je tak zcela opačný, než jaký chce nyní uvést do chodu ministerstvo, když s vlastními předpisy pro Prahu už nepočítá. Po vlastní normě touží i Brno nebo Ostrava, které stojí s Prahou pospolu a paradoxně bojují za její výsadu. „Pražské stavební předpisy jsou odbornou veřejností vnímány pozitivně – jako krok správným směrem. Statutární města v Česku si naopak přála rozšířit možnost vydávat vlastní městské stavební předpisy. Ministerstvo pro místní rozvoj prosby praxe nevyslyšelo a prosadilo úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně, ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné,“ namítá ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

Podobně se vyjadřuje i Ostrava, podle jíž by se mělo dbát i na kvalitu prostředí. „V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí, tedy Pražské stavební předpisy, pozbývá s novým návrhem platnost,“ povzdechl si ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury města Ostravy Ondřej Vysloužil.

Hlavně rychle

Podle Jiřího Plose, právníka, který vystudoval i dějiny architektury a nyní působí jako právní poradce České komory architektů, platilo, že právní předpisy připravované v Praze do jisté míry předjímaly právní úpravy, jež byly později zpracovávány pro další území.

Přesto zmíněná města ministerstvo pro místní rozvoj nevyslyšelo. „V posledním půlroce jsme ministerstvu jasně říkali, co česká města potřebují, nevyslyšeli však ani jednu připomínku,“ uvádí Boháč. Změn nový stavební zákon ještě dozná, to když se pustí do schvalovacího kolečka ve sněmovně. Otázkou však je, zda bude někdo myslet nejen na Prahu, ale i na další města, která chtějí udávat urbanistický směr. Podle ministerstva je totiž rozmanitost možná. „Územní plán s prvky regulačního plánu může stanovit požadavky na veřejná prostranství a ulice, odstupy staveb, oplocení a parkovací stání jinak, a to i pro část území,“ namítá mluvčí MMR Vilém Frček.

Odborníci se na to ale dívají jinak. „Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to bude rychle. Podobné předpisy, jako má Praha, by měla mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou jako malou dvoutisícovou obec,“ říká Vysloužil. Připomíná to tak trochu motto Pána prstenů v poupravené verzi: „Jeden předpis vládne všem, jeden jim všem káže.“ Za čas by mohl být platný i dovětek: „Jeden všechny přivede, do temnoty sváže.“

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Srovnávací test Škody Octavie a Scaly | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...

Dopřáli jsme si Čas pro tebe a koupel Záda hřejivá. Jaké byly koupele s teteseptem?
Dopřáli jsme si Čas pro tebe a koupel Záda hřejivá. Jaké byly koupele s teteseptem?

I na nás v redakci dopadl stres z konce roku. Proto jsme uvítali možnost otestovat koupelové soli a koncentráty od německé značky tetesept. Jak...