Sobota 2. listopadu 2024, Památka zesnulých
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

„Jedí děti pětkrát denně?“

Česko

Dětské tábory – Každý rok je jich více a stále se zlepšují

Každý rok dělá ministerstvo školství namátkové kontroly na letních dětských táborech. Samotným kontrolám ale předchází velká „bojovka“.

V čem spočívá? Najít tábor.

PRAHA Je po osmé hodině ráno a auto ministerstva školství projíždí vesničkou Dolní Vidim na Kokořínsku. Ve vesničce plné roubených chalup hledají jednu, ve které táboří děti s cestovatelským klubem Sedmička. Chaloupka je zastrčená až na konci vesnice, děti v ní právě vstávají a jdou na snídani. „Dneska není moc hezky, takže musíme v programu na den trochu improvizovat. Jinak bychom trávili skoro celý den venku,“ říká na uvítanou vedoucí tábora Lada Blažejová. Jaroslav Tuček z ministerstva školství, který kontroly provádí, se okamžitě dává do „úřadování“. „Mají hlavní vedoucí odbornou kvalifikaci? Jedí děti pětkrát denně? Máte kontakt na praktického lékaře v blízkém okolí? Jak likvidujete odpadky?“ ptá se Blažejové. Ta mu na všechny otázky odpovídá a potřebné dokumenty předkládá. Šestnáct dětí, které na táboře jsou, pomalu dojídají chleba s pomazánkou. Jsou tady zatím jen pár dní, ale vše jen chválí. „Máme celotáborovou hru Šeherezáda. Hrajeme hry, budeme si vyrábět loutky a na konci tábora si s nimi zahrajeme divadlo,“ popisují děti.

Všechny potřebné věci jsou na netradičním táboře, který má sídlo v malé chaloupce, v pořádku. „Kuchyň je trochu provizorní, ale žádné závažné pochybení jsme nenašli,“ říká Jaroslava Nováková z Národního institutu dětí a mládeže. Na kontroly jezdí spolu s lidmi z ministerstva školství již několik let. Právě její úřad totiž s tábory nejčastěji spolupracuje. Podle jejích slov se úroveň letních akcí pro děti stále zlepšuje.

„Každý rok přibývá několik desítek nových táborů. Zájem o ně ze stran dětí a rodičů neopadá. Naopak. Nyní už můžou vybírat z desítek různých druhů akcí,“ říká Jaroslava Nováková.

Najít druhý tábor je pro kontrolory tvrdým oříškem. Organizátoři tábora Matěj popsali, kde zhruba stany stojí, k popisu však připsali i jednu poznámku: Po odbočení na lesní cestu se pozorně dívejte, abyste mezi stromy zahlédli stany.

Na Beranově louce v Libereckém kraji stojí do půlkruhu patnáct stanů. Uprostřed se tyčí stožár s táborovou vlajkou, za ním jsou dvě indiánská týpí a kuchyň s jídelnou postavená ze dřeva.

Hlavním tématem tábora jsou indiáni severní Ameriky s křesťanským zaměřením. Šestadvacet dětí se právě chystá k obědu. Převlékají se proto do vlastních indiánských oblečků a zpívají několik indiánských popěvků. „Rituál“ zakončí modlitbou. Každý večer se sejdou u stožáru s vlajkou a při zpěvu hymny ji slavnostně stahují dolů. Ráno ji opět vytahují na stožár.

„Budíček je v sedm hodin ráno, večerka v půl desáté. Během pobytu tady se hraje celotáborová hra, děti plní různé úkoly, sbírají orlí pera, která dostávají za překonání některých úkolů,“ popisuje hlavní vedoucí tábora Hynek Bartoš.

Ani tady Jaroslav Tuček z ministerstva nenašel žádnou závadu. „Voda v potoku pitná není, na vaření ji proto převařují a dětem na limonádu vozí pitnou z města,“ zapisuje si spokojeně Tuček.

Ještě zkontroluje jídelníček a týpí, které slouží jako marodka. „Zatím jsme ji nepotřebovali. Ošetřili jsme jen pár odřenin, nic vážného,“ říká Bartoš.

***

Popis cesty: „Po odbočení na lesní cestu se pozorně dívejte, abyste mezi stromy zahlédli stany.“

Autor: