Jsou si v ledasčem podobní. Rychlobruslařka Martina Sáblíková a fotbalový brankář Petr Čech. Oba už v mladém věku vystoupali na vrchol, ve svém sportu dosáhli absolutního uznání a vydělávají slušné peníze. Celebritou je přesto jen Čech.
Jistě, srovnávat popularitu rychlobruslení a fotbalu dost dobře nejde, jenže jen v tom problém není. Čerstvá mistryně světa doplácí na to, že „okrajový“ sport v Česku zastupuje jako jediná. Rychlobruslení = Sáblíková. Třeba jako střelec v trapu David Kostelecký. Proto při každém úspěchu fanoušci zatleskají, ale hlubší vztah si k rychlobruslení stejně nevybudují. Možná by potřebovali víc hrdinů, vzorů a příběhů, protože i sebevětší sbírka medailí Sáblíkové brzy zevšední.
Ideální scénář se proto nabízí. Vyhrát olympiádu, postavit rychlobruslařskou halu a vytáhnout alespoň českou dvojku Andreu Jirků mezi elitu. Pak možná bude Sáblíková konečně i doma stejnou hvězdou jako Petr Čech.
