Jedna prohra za druhou

BRNĚNSKÉ OČI

Buďme nakonec rádi, že se Brno o titul Evropské hlavní město kultury neucházelo. Jak by asi uspělo v porovnání se supernadšenou Ostravou a rozvášněnou Plzní, když jeho kandidaturu od začátku velká část vedení radnice (včetně primátora Romana Onderky) srážela k dnu?

Tím, že Brno kandidatury vzdalo dopředu, se preventivně vzdalo zármutku z neúspěchu. Nepocítilo to obrovské nadšení, ale nedostalo se mu také trpkého zklamání z neúspěchu a vzpruhy „přesto to dokážeme“ jako Ostravě. A Brno se tak může klidně věnovat svým kulturním akcím. Ale také možná dál usínat na vavřínech, že je nejlepší a nic si v podobné soutěži dokazovat nemusí. Počet a kvalita nápadů, jaké se sešly díky kandidatuře v Plzni a v Ostravě, je ohromující.

Renomé Brna nestoupne díky výhře v evropském klání, ale možná naopak klesne. V neděli úderem 20. hodiny se uzavřou dveře místností, kde budou obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic hlasovat o tom, zda se stanou samostatnou obcí.

V tomto případě vedení brněnské radnice na výběr nemá: referendum vyhlásit muselo a nyní čeká, jak „někdo“ nezávisle na jeho vůli rozhodne. Není to komise se zahraniční účastí, ale obyvatelé dvou čtvrtí, kteří se cítí ukřivdění chováním vedení své samosprávy, tedy radnice Brna-jihu. Jak by asi rád pan primátor Onderka „přihlášku“ k tomu referendu nepodal. Jenomže nemůže. A tentokrát tu prohru může ucítit na vlastní kůži.

Na tom, jak se rozhodnou obyvatelé dvou čtvrtí s tisícovkou obyvatel, ale závisí mnohé. Jestli budou obyvatelé Brna platit vyšší jízdné při cestách do několika oblíbených nákupních center, ale i jestli dojde na měsíce nejistoty pro samotné obyvatele Heršpic a Přízřenic do doby, než dostanou vlastní samosprávu. A co je bude čekat pak.

V součtu by na oddělení prodělalo Brno i nová obec. Ta v daních dostane na každého obyvatele mnohem méně, než dostává jako součást Brna. Nevyčerpané peníze se rozdělí mezi všechny obce v republice. Přitom stačilo tak málo: trošku dbát o stav obou čtvrtí, více s nimi mluvit. A klidně se už dříve bavit o vytvoření nové městské části.

Obavy jsou oprávněné. Dosud se obyvatelům těch dvou čtvrtí nikdo neomluvil, neřekl, jak se poučil.

Jisté je jedno: je to velké poučení. Jednotné Brno bude bojovat o každého, kdo řekne ne rozdělení. Referendum tak může být vztyčeným prstem – většina z těch, kdo jdou v Brně do voleb, slibuje čtvrtím pomoc.

Ono totiž to hlasování o oddělení jde za dva roky zopakovat. A natvrdo, třeba už nejen v Heršpicích a v Přízřenicích, ale i v dalších nespokojených čtvrtích. Mimochodem, o evropském městě kultury v ČR se bude znovu jednat zřejmě za patnáct let, milé Brno.

O autorovi| MILOŠ ŠENKÝŘ, redaktor LN

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

Vstoupit do diskuse

Hormonální rovnováha po 40? Existuje přírodní cesta, jak se cítit lépe
Hormonální rovnováha po 40? Existuje přírodní cesta, jak se cítit lépe

Únava, výkyvy nálad, problémy se spánkem nebo náhlé pocení. Po čtyřicítce se hormonální změny hlásí o slovo častěji, než si myslíme. Existuje ale...

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.