Před deseti lety uzavřel dnes pětatřicetiletý Vladimír životní pojistku. Jak sám přiznává, v pojišťovacích produktech se tehdy jako většina lidí vůbec nevyznal a s informovaností na tom není o moc lépe ani dnes.
Onehdy si nechal od jistého zprostředkovatele jedné pojišťovny poradit, že by měl zabezpečit rodinu pro případ, že by se s ním něco stalo. Nápad to nebyl špatný. Vladimír se tedy rozhodl rady vyslyšet. Pojištění uzavřel přes stejného člověka, který mu nutnost pojistky vyargumentoval. Jedna pojistka prý nestačí Oněkolik let později se Vladimír nechal přesvědčit o nutnosti uzavření životní pojistky ještě jednou - tentokrát jiným zprostředkovatelem z jiné pojišťovny. A důvod? Prý nízké pojistné plnění, a navíc: co kdyby první pojišťovna měla problémy s vyplacením peněz? Léta tak platil dvě pojistky, ale nedávno se rozhodl, že zajde za finančním poradcem, který zprostředkovává pojištění u více pojišťovacích institucí, a zeptá se ho, zda jsou jeho kapitálové pojistky pro jeho rodinu opravdu dobrým řešením, neboť trh i potřeby se mění.
Podobné a obě nevýhodné Zjištění bylo jednoznačné: obě pojistky jsou pro něj nevýhodné - nejen tím, že platí dvoje poplatky, ale jsou i zbytečně drahé, neboť velká část z toho, co pojišťovně platí, jde na poplatky, a navíc ani jedna z nich, dokonce ani obě dohromady nemají nastavené pojistné krytí v dostatečné výši.
Zajímavé je, že obě pojistky si byly velmi podobné. Například pojistné plnění pro případ smrti bylo nastavené na sedmdesát tisíc korun a uzavřené byly do šedesáti let věku. Aspoň podmínky pro odpočet od základu daně tím ale splňovaly. Spousta lidí totiž uzavřela smlouvu na kratší období - například na patnáct let - a nemají tak nárok ani na daňové odpočty.
Finanční poradce pak podle Vladimírova věku, potřeb jeho zajištění a dalších parametrů doporučil produkt u jiné pojišťovny, tentokrát investiční životní pojištění, které má oproti kapitálovému řadu výhod (například transparentnost, vyšší výnosy a další). Seznámil ho s důvody a důsledky a po jeho souhlasu mu pomohl sepsat stávajícím pojišťovnám žádost, aby vytvořené prostředky poslaly na účet k produktu u nové pojišťovny.
Pojišťovny mají svůj názor Obě se vyjádřily do čtrnácti dnů. Ovšem každá zastávala jiný postoj. Z jedné obdržel Vladimír informativní dopis o tom, že původní smlouva zanikla a žádost byla vyslyšena.
V druhé pojišťovně však vyhodnotili situaci zcela jinak. Místo souhlasu poslali vyjádření, že žádost nelze vyslyšet, a peníze tedy nelze převést. Šlo by to prý jen v případě, kdyby založil produkt u stejné pojišťovny. Se zamítnutím Vladimíra ještě informovali, že pokud chce pojistku zrušit a dostat odkupné, musí pojišťovně doručit novou žádost. A tak to Vladimír udělal.
Okamžitě poté, co obdržel odkupné, vložil tyto peníze jako mimořádný vklad na nový pojistný produkt. Zároveň pod tlakem ze strachu z dluhů státním institucím kontaktoval finanční úřad v Přerově kvůli dotazu, zda musí odpočty dodanit, či ne. I když zaslal peníze okamžitě, finančnímu úřadu se nelíbilo, že s nimi přišel do styku, a uložil mu daňovou povinnost - zhruba pět tisíc korun. I tak je ale pro něj podle výpočtů nová pojistka výhodnější než dvě špatně nastavené.
