Kdysi Andrej Babiš (ANO) nazýval Sněmovnu žvanírnou, nyní jako opoziční poslanec u řečnického pultíku ve Sněmovně sám mluví hodiny. Jen aby oddálil schvalování zákonů. Rekord v řečnění drží Tomio Okamura (SPD), loni mluvil v kuse skoro jedenáct hodin.
Čtveřici poslankyň už se schůzemi trvajícími do noci došla trpělivost. Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti) sepsaly návrh zákona, jak změnit jednací řád Sněmovny s cílem omezit vystoupení jednotlivých poslanců.
„Obstrukce se úplně urvaly mimo jakoukoliv kulturu. Data mluví jednoznačně, takhle hrozné nikdy nebyly. Takže jsme si řekly, že poslední, co ještě zkusíme udělat, abychom měly čisté svědomí, změnit to pro ty, co přijdou po nás,“ shrnuje Potůčková.
Ve zkratce, poslankyně chtějí, aby politici mohli před schválením programu schůze Sněmovny vystoupit jen jednou maximálně na pět minut. Při samotném projednávání bodů by se jim čas omezil na 10 minut, zpravodajům by se tato doba protáhla na 30 minut.
Při psaní návrhu se inspirovaly fungováním jiných evropských parlamentů. Limity řečnické doby existují například v Dánsku, Německu, Rakousku nebo na Slovensku. Jednací řády parlamentů sousedních států stanovují obecnou řečnickou dobu 20 minut.
Co poslankyně navrhují● Každý poslanec by před schválením programu sněmovní schůze směl vystoupit jen jednou, a to maximálně na pět minut. Poslanci s přednostním právem by dostali půl hodiny, nyní mohou mluvit neomezeně dlouho. ● Při vlastním projednávání bodů schůze by se měla omezit řečnická doba běžných poslanců na deset minut, u zpravodaje na třicet. Poslanci s přednostním právem, stejně jako poslanci pověření přednést stanovisko klubu, by mohli řečnit taktéž půl hodiny. U každého bodu by pak bylo možné vystoupit nejvýš dvakrát. Omezení se nemají týkat ministrů a prezidenta. ● Návrh i s argumenty je popsán na webu nazvaném Moderní Sněmovna. |
Rekordní schůze
Čeští poslanci momentálně tráví na schůzích ve Sněmovně mnohem více času než dříve. Jen debaty o programu zabírají hodiny a počet dosud svolaných schůzí je rekordní. Ta aktuální je už 131. v pořadí. Podle dat České televize v minulosti jich přitom za jedno volební období bývaly jen desítky. Výjimkou bylo minulé volební období, kdy politici řešili opatření související s pandemií covidu a počet schůzí poprvé po 70 letech přesáhl stovku.
Letos kvůli obstrukcím opozice poslanci naposledy několikrát odkládali hlasování o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků.
Čtveřice poslankyň nepředpokládá, že by novelu v tomto volebním období stihli zákonodárci projednat, podle nich ale přináší první konkrétní návrhy, jak by se Sněmovna dala zefektivnit. Jako jediná z nich bude na podzim mandát obhajovat Potůčková a v prosazování změn chce pokračovat. „Pokud se dostanu do Sněmovny, bude to moje hlavní téma. Chtěla bych ji změnit tak, aby se v ní dalo žít a byly tam zastoupeny další demografické skupiny,“ říká.
Ochodnická a Jílková už kandidovat nebudou, protože se jim práce poslankyně kvůli nepředvídatelně dlouhým schůzím těžko kloubí s rodinou, Kocmanová svůj konec ve Sněmovně zase zdůvodňuje dopady na zdraví.
Opozice se debatě o omezení řečnických lhůt nebrání, tohle volební období to už ale řešit nechce. „Já bych jednací řád nechala tak, jak je. To je můj názor. Řešením by byla lepší komunikace s koalicí, a ta se teď neděje,“ tvrdí místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
„Jako právník ale říkám: Ano, bavme se o případné změně jednacího řádu. Nebráním se tomu od toho dalšího volebního období. Neměňme ale pravidla uprostřed hry, to se nedělá ani ve sportu,“ doplňuje. Hnutí ANO v minulosti také zvažovalo změnu jednacího řádu, nikdy k ní však nepřistoupilo.
Poslankyně Potůčková, Ochodnická, Jílková a Kocmanová začaly veřejně mluvit o nefungující Sněmovně, těžkém kloubení s osobním životem a nápadech na zkrácení řečnění na začátku roku. V lednu k tomu svolaly tiskovou konferenci. Opoziční poslankyně z ANO Taťána Malá jim vyčítá, že to neudělaly dřív. „Takové návrhy na konci volebního období nemají šanci projít, a už vůbec ne, když nejprve uděláte tiskovku a až pak žádáte o podporu,“ říká.
Podle Potůčkové jim ale první rok trvalo, než se vůbec ve Sněmovně zorientovaly, a když o tom potom začaly mluvit, setkávaly se s neochotou. „Bylo nám řečeno, že v žádném případě. Veřejnost i věhlasní političtí komentátoři říkali, že do jednacího řádu se nesahá. Slýchaly jsme to ze všech stran. Další velký impulz přišel, až když kolegyně oznámily, že už to kvůli dětem nedávají,“ vysvětluje Potůčková.
