Jednání se účastnili i ministr zahraničí Jan Lipavský a náměstek ministryně obrany František Šulc.
„Prožíváme těžkou a nebezpečnou dobu,“ řekl po jednání premiér Petr Fiala. Za praktický aspekt označil, že nejvyšší ústavní činitelé mají na klíčové otázky společný názor.
Severoatlantická aliance bude diskutovat výši výdajů na obranu. Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhuje, aby je členské země zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a aby dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související.
3,5 procenta HDP na obranu vychází z plánování v rámci NATO, řekl Pavel
„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil prezident Pavel ve středu po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem.
„To číslo 3,5 vychází z obranného plánování v rámci aliance,“ řekl ve čtvrtek po jednání ústavních činitelů prezident Pavel.
„Budeme také považovat za důležitou důstojnou účast Ukrajiny na summitu,“ uvedl. Předběžně se podle něj nepočítá se samostatným jednáním s představiteli Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi.
My jsme na tuto debatu připraveni, řekl premiér
Premiér Petr Fiala řekl, že vláda je na debatu o zvýšení výdajů na obranu na 3,5 procenta HDP připravena.
„Dovedu si představit, že se na summitu stanoví tyto cíle a bude záležet na tom, jaké budou nastaveny parametry na těch 1,5 procent výdajů, která podporují bezpečnost,“ řekl předseda vlády.
Fiala také uvedl, že Česko je opakovaně terčem různých forem útoků v rámci hybridní války, kterou vede Rusko. „Ale není to jen Rusko, které využívá formu kyberútoků vůči České republice,“ dodal. Podle prezidenta Pavla jsou mezi aktéry těchto útoků také Čína či KLDR.
Česká vláda už na začátku března rozhodla, že od příštího roku půjde na obranu každoročně o 0,2 procenta hrubého domácího produktu více.
„V roce 2026 to budou 2,2 procenta HDP, v roce 2030 už tři procenta,“ řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala. Vláda tím reaguje na zhoršující se mezinárodněpolitickou situaci.
Nyní Česko do armády investuje zhruba 2 procenta HDP. Povinnou výši výdajů na obranu zakotvil parlament v tomto volebním období. Hlasovali pro to nejen poslanci a senátoři vládní koalice, ale i opozičního ANO.
Humanitární pomoc Gaze nesmí pomáhat k upevňování moci teroristického hnutí Hamás
Nejvyšší ústavní činitelé ve čtvrtek na Hradě jednali také o situaci v Izraeli a v Pásmu Gazy „S některými kroky vlády Benjamina Netanjahua máme problém,“ uvedl prezident Pavel.
„Česká republika dlouhodobě podporuje humanitární pomoc,“ uvedl Pavel. Zdůraznil, že v minulosti teroristické hnutí Hamás zneužívalo humanitární pomoc k upevňování své moci a k budování vojenských zařízení. „V podstatě celou Gazu podkopal tunely a vojenskými zařízeními,“ řekl prezident.
„Humanitární situaci v Gaze opravdu vnímáme jako nadále neúnosnou, ale nechceme ji řešit způsobem, že budeme ignorovat způsob, jakým byla zneužívaná v minulosti,“ prohlásil Pavel.
„Nelze připustit, aby byla humanitární pomoc zneužívána Hamásem,“ řekla také šéfka Sněmovny Pekarová Adamová.
„Nepodporujeme žádnou konkrétní izraelskou vládu. Podporujeme dlouhodobě jako země Stát Izrael bez ohledu na to, kdo tam momentálně vládne,“ řekl premiér. Česko podporuje právo Izraele na existenci a sebeobranu, zdůraznil. „Současně podporujeme dvoustátní řešení, ale to řešení není možné, dokud je část Palestiny ovládána teroristickou organizací,“ prohlásil předseda vlády a ODS.
Vystrčil na tiskové konferenci na Hradě mluvil o veřejném slyšení k situaci v Izraeli a Pásmu Gazy a zdůraznil, že veřejné slyšení je od toho, aby každý mohl vyjádřil svůj názor. Zároveň ale výsledky veřejného slyšení nejsou závazné.
