VIDEO: Muž si v metru na Florenci odmítl nasadit roušku. Strážníci ho odvedli v poutech |
Pokud bychom se všichni řídili doporučeními, jež vydal Státní zdravotní ústav (SZÚ), znamenalo by to pro někoho užití i třeba pěti roušek denně. Podle SZÚ by totiž nikdo neměl jednorázovou roušku nosit déle než dvě hodiny v kuse, případně do doby než dechem provlhne. Tehdy totiž přestává její ochrana fungovat.
  |
„Jednoduché papírové nebo látkové roušky poskytují částečnou ochranu několik desítek minut, přesněji do té doby, než působením dechu zvlhnou,“ uvádějí lékař z Nemocnice na Bulovce a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiří Beneš a vedoucí AIDS Centra tamní kliniky Ladislav Machala na oficiálním webu SZÚ.
Přestože se těmito doporučeními řídí asi jen málokdo, množství odpadu, které je způsobeno celosvětovým nárůstem vyšší spotřeby roušek, je značné. Roušky navíc není z několika důvodů možné recyklovat.
„Jednorázových roušek se vyrábí více druhů – a i podle toho zanechávají stopu na životním prostředí. Všechno to jsou však komponenty několika materiálů, čímž je recyklace ztížena. Pokud se bavíme o jejich užívání v prostředích, jako je nemocnice, automaticky se předpokládá, že materiál už je kontaminovaný, což recyklaci znemožňuje,“ uvedl pro Lidovky.cz tiskový mluvčí Greenpeace pro Českou republiku Lukáš Hrábek.
Stejně jako při likvidaci respirátorů či ochranných rukavic by se podle SZÚ měla použitá rouška vložit do plastového pytle o tloušťce minimálně 0,2 milimetru a povrch pytle vydezinfikovat. Pokud nemáte pytel takové tloušťky, měli byste při likvidaci použít rovnou dva tenčí.
Pošta začala kompletovat balíčky pro seniory. Pět roušek a respirátor každému doručí nejdéle do pátku |
SZÚ následně doporučuje pečlivě pytel zavázat a vhodit do černé popelnice, v níž se shromažďuje směsný komunální odpad. Jak již bylo výše zmíněno, recyklace roušky není zdaleka tak jednoduchá. A jelikož může být materiál infekční, v žádném případě nesmí být vyhozen do nádoby na separovaný sběr. To, že byste si po styku z odpadem měli pečlivě umýt ruce mýdlem, by měla být samozřejmost.
Nejschůdnější alternativou se nakonec jeví užívání opakovatelně nositelné roušky, jakou si spousta Čechů již na jaře sama vyrobila.
„V Česku má kultura užívání opakovaně nositelných roušek poměrně úspěch. Lidé si je sami šijí, a nemusí proto sahat po jednorázových papírových. Například ve Spojených státech však byla debata pokřivena tvrzením, že se opakovaně použitelné roušky nemají nosit, protože jejich účinnost není taková jako u jednorázových. Tamní kolegové se proto zasadili o to, aby se dostalo do povědomí lidí, že pro obyčejného člověka je rouška na více použití naprosto dostačující,“ dodal zástupce Greenpeace.
Největším problémem je podle něj to, že velké množství roušek končí odhozených v lese, na polích či v oceánech.
Látková rouška má tedy na životní prostředí dopad pravděpodobně nejmenší. Její funkčnost se však například s respirátorem i té nejnižší třídy nedá srovnávat. Podle studie SZÚ z března tohoto roku skrze ni může proniknout 40 až 90 procent virových částic. Funkčnost pak může navýšit více vrstev látky.
Jste-li nakažení, netřiďte
„Podle nejnovějších poznatků, které máme k dispozici, přetrvává koronavirus na plastech až sedm dní. Jde tedy především o to, snížit riziko nakažení u lidí, kteří v třídírně odpadu pracují,“ uvedla pro server vedoucí Národního referenčního centra pro hygienu půdy a odpadů Státního zdravotního ústavu Magdalena Zimová.
Roušková etiketa. Jak správně nosit ochranu proti covidu jako módní doplněk |
Právě proto úřad apeluje na nakažené, aby se kontejnerům s tříděným odpadem vyhýbali. V domácnostech, kde je tedy nejméně jeden člověk v povinně nařízené karanténě nebo kde se u někoho nákaza potvrdila, je nutné dávat všechny odpadky do jednoho plastového pytle ze silnějšího materiálu a ten zanést do popelnice nebo kontejneru na směsný komunální obsah.
„Nechceme nikoho odrazovat od třídění odpadu, ale lidé kteří jsou prokazatelně nakažení, by se mu měli vyhnout. Ze zodpovědnosti vůči ostatním,“ zakončila Zimová.
