GLASGOW Podzemní hlízy manioku jedlého představují hlavní zdroj potravy pro více než půl miliardy lidí, především v subsaharské Africe. Hlízy ale obsahují i jistý glykosid (látky odvozené od sacharidů), který při mletí nebo rozžvýkání hlízy uvolňuje jedovatý kyanovodík. Před přípravou mouky se proto tyto látky z rozemletých hlíz vymývají. Ovšem menší množství glykosidů obsahují také mladé listy, které se jedí za syrova. Otravy těmito listy mohou způsobit ochrnutí nohou, kterými podle jedné studie trpí asi devět procent obyvatel Nigérie. A situace může být horší. Vědci z University of Melbourne zjistili, že množství glykosidů se zvyšuje s nárůstem množství oxidu uhličitého ve vzduchu. Pokud se zdvojnásobí, dvakrát stoupne i produkce látek, ze kterých vznikají jedy. Podle odhadů se CO2 na dvojnásobek úrovně z doby před průmyslovou revolucí dostane do poloviny 21. století. Řešením by bylo vyšlechtění odrůdy vytvářející menší množství glykosidů.
Další aktuality z přírody i vědeckých laboratoří najdete na www.rozhlas.cz/leonardo.
