Pondělí 25. října 2021, svátek má Beáta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Jesse Owens 21. století

Česko

Proč Usain Bolt posunul sprint k hranicím snů? Je mu shůry dáno a na talentu pracuje

Dovedete si představit, že by ODS vyhrála volby s náskokem větším než deset procent? Na to by nikdo nevsadil. Stejně jako na to, že někdo posune světový rekord v mužském sprintu o více než desetinu sekundy. Jamajčan Usain Bolt to přesto dokázal a staví svět před otázky. Jak se mohl takový výkonnostní skok podařit? Kde je vůbec hranice?

V posledních letech jsme si zvykli, že v cílových rovinkách závodů nejrychlejších lidí planety – běžeckých sprinterů či pilotů formule 1 – rozhodují i tisíciny sekundy. Ještě před půlstoletím stačily desetiny, v šedesátých letech se měřiči museli uchýlit k setinám a nyní, když se i do jedné setiny vejde více borců, musí mezi nimi rozhodnout tisíciny.

Jak si to představit? Třeba takhle. Proběhne-li někdo 100 metrů za 10 sekund, jedna sekunda odpovídá deseti metrům trati, desetina sekundy jednomu metru, setina jednomu decimetru a tisícina jednomu centimetru. Jinými slovy: v době, kdy mezi sprinterskými esy rozhodují centimetry, předběhl Bolt svůj vlastní rekord o více než metr. Ano, kdyby měla ODS svého Bolta, mohla by zřejmě pohodlně sestavit vládu. Bez zvláštních podmínek Běžecký sprint je jednoznačná sportovní disciplína, v níž nelze očekávat nějaký prudký technický skok. Třeba jako když František Janda-Suk zavedl v hodu diskem otočku nebo když Dick Fosbury začal skákat do výšky flopem. V tomhle Boltův „fígl“ nespočívá.

Nespočívá ani ve speciálních podmínkách, třeba vysoké nadmořské výšce. Pamětníci si uchovali v hlavě hodně zážitků z olympijských her roku 1968 ve vysoko položeném Mexico City. Právě tam Jim Hines oficiálně prolomil hranici 10 sekund v mužském sprintu, ale bylo to zlepšení „jen“ o 0,05 sekundy, ne o Boltových 0,11.

Hinesův výkon ovšem v Mexiku převálcoval Bob Beamon. Když skočil do dálky neuvěřitelných 890 centimetrů, rozhodčí to dlouho ručně přeměřovali, neboť na takový výkonnostní skok – zlepšení světového rekordu o 55 centimetrů – nebylo optické zařízení vůbec kalibrované. Ani to není Boltův případ. Bolt běžel v nízko položeném Berlíně, na zmodernizovaném olympijském stadionu z roku 1936 – tam, kde Jesse Owens svými výkony a čtyřmi zlatými medailemi vytáčel Adolfa Hitlera.

Anebo jiná věc. Podíváme-li se na tabulku vývoje světových rekordů, vidíme, že sprint na 100 metrů, tradiční doménu USA, ovládli v poslední dekádě Jamajčané. Jistě, jamajští sportovci trénují v Americe, mohou využívat jejího vědeckého i technologického zázemí, ale neocitají se jako Jamajčané až příliš často mimo dosah dopingových kontrol? V případě Bolta je to pustá spekulace, jakýkoliv důkaz v tomto směru chybí.

No jo, stará škola Nezní to ani příliš zasvěceně, ani příliš vědecky, ale zdá se, že Usain Bolt je muž, jemuž je prostě shůry dáno (rozuměj geneticky) a který na svém talentu usilovně pracuje. V podstatě zapadá do trendu posledního půlstoletí.

Pro připomínku. Posledním Evropanem a zároveň posledním bílým držitelem světového rekordu ve sprintu na 100 metrů byl Němec Armin Hary. Času 10,0 dosáhl v červnu 1960 ve Švýcarsku, ale od roku 1968 tu kralují pouze Afroameričané. Hary je v Německu dodnes sportovní ikonou. Na tiskovce po Boltově „nejneuvěřitelnějším závodu v dějinách lidstva“ (FAZ) se novinář čerstvého vítěze ptá: Jak by zaběhl na prašné dráze, na kterou byl zvyklý Armin Hary? Bolt výrazu zprvu nerozumí, ale po vysvětlení se směje: „No jo, stará škola.“ Jistě, Boltovi, mladíkovi narozenému v roce 1986, připadá takový příměr jako nějaká předpotopní vykopávka, ale ta úvaha je zcela legitimní. Jakých výkonů by dosáhli Jesse Owens či Armin Hary, kdyby běželi na moderní dráze v sofistikovaných botách a byli trénovaní podle dnešní vědecké metodiky?

Je to rozhodně logičtější, než když Gunter Gebauer – filozof sportu, jak ho charakterizují německé noviny – vidí v Boltově vzestupu jakousi cestu k nadčlověku. Kdepak nadčlověk. „Dáváme našemu sportu atraktivitu,“ říká ale sám Bolt, „což doufejme přitáhne sponzory, abychom mohli lépe žít.“ Tohle opravdu není stará škola.

Bolt uvažuje cílevědomě. Až dosud, tedy loni v Pekingu a teď v Berlíně, mu prý šlo jen o vítězství. Teprve v příštím roce začne speciálně trénovat na světový rekord. Co to znamená? Prolomit bariéru 9,50 sekundy. A kde je hranice? Někde u 9,40, protože tam „přestává svět“.

Možná tu zaznívá velkohubost muže, jemuž leží u nohou sportovní svět. Jak ale říká viceprezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach: „Vždy se najdou talenty století. To jsme viděli i u Jesse Owense.“

***

Světoví rekordmani na 100 metrů

10,6 – D. Lippincott (USA), 1912

10,4 – Ch. Paddock (USA), 1921

10,3 – P. Williams (Kan.), 1930

10,2 – J. Owens (USA), 1936

10,1 – W. Williams (USA), 1956

10,0 – A. Hary (Něm.), 1960

9,95 – J. Hines (USA), 1968

9,93 – C. Smith (USA), 1983

9,92 – C. Lewis (USA), 1988

9,90 – L. Burrell (USA), 1991

9,86 – C. Lewis (USA), 1991

9,85 – L. Burrell (USA), 1994

9,84 – D. Bailey (USA), 1996

9,79 – M. Green (USA), 1999

9,77 – A. Powell (Jam.), 2005

9,74 – A. Powell (Jam.), 2007

9,72 – U. Bolt (Jam.), 2008

9,69 – U. Bolt (Jam.), 2008

9,58 – U. Bolt (Jam.), 2009

O autorovi| Zbyněk Petráček, komentátor LN

Autor:

Otužování podle Wima Hofa je nebezpečné. Hrozí zástava, říká kardiolog Táborský

Premium Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici,...

Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka

Premium „Kdybychom k dětem v batolecím a předškolním věku přistupovali v některých oblastech víc ,postaru‘, měli bychom méně...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!