TROJA Legendární starověké město Troja bylo mnohem rozsáhlejší, než se doposud vědci domnívali. Vyplývá to z nejnovějších objevů německých archeologů pracujících na tomto nalezišti v severozápadním Turecku, napsala agentura DPA.
Vědci nedávno odkryli na severovýchodním okraji Troje dlouho hledané pokračování městských obranných příkopů, pocházejících z pozdní doby bronzové, které prý jednoznačně dokládají větší rozlohu Troje. Doposud archeologové předpokládali, že Troja v tomto období zaujímala plochu maximálně 27 hektarů, v současnosti ale hovoří až o 35 hektarech.
Kromě toho němečtí badatelé také nalezli malou archeologickou senzaci - na druhé straně příkopu se nacházel kameny překrytý pithos, což je velká, do země zahrabaná hliněná nádoba, a rovněž zde odhalili i pouliční dlažbu pocházející z pozdní doby bronzové.
Co se však uvnitř pithosu nachází, není v tuto chvíli známo, protože nádoba zatím nebyla otevřena. Podle slov vedoucího archeologického týmu Ernsta Pernicky mohli Trojané pithos používat pro uchovávání zásob, ale také k pohřebním účelům. K pouhému uchování zásob by však nádobu nezakrývali kameny, soudí Pernicka.
„Dokázali jsme, že 500 metrů okolo citadely existovalo osídlení a že se jednalo o poměrně velké sídelní město,“ prohlásil. O velikost města a jeho významu v době bronzové se přitom vědci dlouho vášnivě přeli. Nejnovější objevy dokazují, že se jednalo o centrum malého knížectví, které mohlo ovládat okolní území o rozloze od 200 do 300 čtverečních kilometrů, dodal Pernicka.
Troja byla údajným dějištěm desetileté války mezi Trojany a vojsky Řeků, kterou popisuje v klasickém eposu Ilias básník Homér. Objevitelem Troje se v roce 1870 stal německý archeolog Heinrich Schliemann, který odkryl tajemství ukryté pod povrchem pahorku Hisarlik. Při archeologickém průzkumu se zjistilo, že v této lokalitě existovalo několik starověkých měst, Schliemann prozkoumal i pět hrobů, které považoval za místo posledního odpočinku trojského Priama a jeho potomků.
Po Schliemannovi bylo naleziště odkryto týmem archeologů pod vedením W. Dörpfelda a C. Belgena, kteří prokázali, že na místě stálo nejméně devět různých starověkých měst. Troja, legendární město nebo nyní spíše archeologická lokalita, leží na severozápadě Turecka, jihozápadně od Dardanel pod horou Ida.
***
Slepý řecký básník Homér (žil mezi léty 1200 až 700 př. n. l.), jemuž se připisuje autorství dvojice epických básní Ilias a Odysseia o historii desetiletého obléhání Troje a strastiplném návratu ithackého krále Odyssea zpět do vlasti.
Troja nejen podle Schliemanna
Jako úspěšný obchodník mohl německý archeolog na vlastní náklady od roku 1870 podnikat výkopy na pahorku Hisarlik (Troja), v Mykénách, Tíryntu a v Orchomenu. Splnil si tak svůj sen, najít místa dějů Homérových eposů.
Letecky snímek trosek Královského paláce na pahorku Hisarlik a pohled z téže perspektivy na model starověké Troje za časů války s Řeky. Pobřeží tehdy sahalo až k městu. Schliemann prokopal pouze Hisarlik s palácem a několika budovami, spletl se však v určení homérovské Troje. Jeho následovníci odkryli tzv. dolní město, které bylo několikanásobně větší než pahorek. Jeho obranné příkopy y nalezli v minulých dnech.
