VARŠAVA Poté, co ukončil střední školu v africkém Kongu, toužil studovat ve Francii nebo v Německu. Nakonec Patrick Kibangou v roce 1980 odjel do Polska a rozhodl se, že zůstane. Stal se polským občanem a nyní kandiduje za polský Svaz demokratické levice (SLD) do Evropského parlamentu.
Co ho přimělo ke kandidatuře? Touží především zpřístupnit Polsku africké trhy. „Mohu Polsku pomoci najít nová odbytiště. Propagovat polské firmy, produkty a kulturu v rozvojových zemích. To bylo pro mě velkou motivací,“ prozrazuje jednapadesátiletý inženýr. Nezapomíná však ani na domovskou Afriku.
Myslí si, že pokud budou na kontinentu investovat firmy z novějších členských zemí Evropské unie, znamenalo by to pro Afriku „novou alternativu“.
„Pokud bude konkurence, budou západní organizace působící v Africe méně vydírat,“ říká politik, který pochází z přísně katolické rodiny.
Právě jeho věřící matka ho inspirovala k tomu, aby šel studovat do Polska. „Moje matka, která je silně věřící, zapálená katolička, řekla:,Je to země papeže, musíš tam jít‘.“ vzpomíná na její slova z doby, kdy byl hlavou římskokatolické církve Jan Pavel II. Nakonec v polské Wroclawi vystudoval technickou univerzitu a ekonomickou akademii. Ke konci devadesátých let uvažoval o návratu domů, ale poté, co v jeho zemi vypukla válka, zažádal o polské občanství. Svého rozhodnutí nikdy nelitoval.
„Poláci jsou ve všem dobří. Polsko je země, ve které žijí intelektuálové, kteří se vepsali do světových dějin, jako Marie Curie-Sklodowská,“ říká. A i když černochů v Polsku mnoho není, stojí si za tím, že Poláci nejsou rasisté. „Najdou se ojedinělé případy, ale to se nepočítá,“ dodává. Kinbangou ale není jediným černochem, který se uchází o křeslo v Evropském parlamentu. V České republice například kandiduje za Občanskou demokratickou stranu Raymond Asuquo, původem z Nigérie.
