„Nejvíce ohroženou skupinou jsou senioři, onkologičtí pacienti a děti,“ upozorňuje profesor Luboš Sobotka, předseda České společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče, která s varovnými odhady přišla.
Problém není v nedostatku jídla, ale ve špatném jídelníčku, který nereaguje na potřeby pacientů a nedodává jim ty správné živiny. Když se k tomu přidá celkové nechutenství, které doprovází skoro každou chorobu - od běžné chřipky až po těžké a dlouhodobé nemoci - může podvýživa vyvolat i komplikace končící smrtí.
Tělo totiž potřebuje k životu energii. A ta u ležícího člověka sahá po nejrychleji dostupném zdroji - svalech. „V extrémních případech se odbourává denně až půl kilogramu svalové tkáně,“ říká nutriční terapeutka z České asociace sester Tamara Starnovská. Svaly mizí nejen na rukou a nohou, ale také mezi žebry. Hrudník se nedokáže dostatečně roztáhnout a nedostatečné dýchání vede často k zápalu plic.
Bílkoviny, které získáváme v potravě, slouží jako nosiče léků k nemocným orgánům nebo k operovaným partiím v těle. Při špatném jídelníčku bez dostatku bílkovin se účinné látky z medikamentů nedostanou k cíli a hojení ran trvá déle. Úbytek svalů mezi kostmi a pokožkou vede k proleženinám a následným infekcím i hluboko v těle.
Nejlepší 1. Nemocnice Na Homolce 2. Fakultní nemocnice Olomouc 3. Fakultní nemocnice Hradec Králové 4. Masarykův onkologický ústav 5. Fakultní nemocnice Motol 12. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 13. Fakultní nemocnice Brno 14. Všeobecná Fakultní nemocnice v Praze 15. Fakultní nemocnice Na Bulovce 16. Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou |
Všechny tyto komplikace prodlužují pobyt v nemocnici o 40 až 70 procent. Léčba potíží spojených s podvýživou, včetně pomalejší rekonvalescence a případné invalidity, stojí až 60 miliard korun ročně. To je pětina všech loňských nákladů na zdravotní péči.
Špatný jídelníček má několik příčin. Nemocnice šetří a při snižování nákladů propouštějí mezi prvními nutriční terapeutky, které dovedou sestavit jídelníček podporující správnou léčbu.
Dalším problémem je nedostatek kuchařů, nemocniční platy nemohou konkurovat mzdám v restauracích. „Jídelníček se nezlepší, dokud nepřevezmou odpovědnost za zdravotní stav ošetřující lékaři. Měli by si říct, jestli jim vadí, či nevadí, že jejich pacient už dva dny nejedl,“ zdůrazňuje profesor Sobotka.
Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že problém začne řešit. Vytvoří Akční plán pro boj s podvýživou, který zahrne do vyhlášky povinnost nemocnic zaměstnávat určitý počet nutričních terapeutů. Zlepšit se má také vzdělávání lékařů o významu výživy pro léčbu. „Akční plán chceme realizovat během pěti let,“ řekl LN mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
