Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJiří Just patří k novinářům, které ani zpřísnění ruské cenzury nepřimělo k návratu do České republiky. Když píše články pro česká média, odmítá se vyhýbat termínům: Putinova agrese nebo válka. Zatím se ale necítí v ohrožení.
Spolupracovník Lidových novin dokonce vystoupil po zahájení invaze na Ukrajinu v diskusním pořadu ruské televize. „Byl jsem také překvapený, že mě pozvali. Přitom jsem produkční říkal, že chci hovořit o válce, ne o nějaké zvláštní operaci. Že nechci nic zastírat a tajit.“
Prokremelští experti už si dělí Ukrajinu
„A oni mi odpověděli, že je to tak v pořádku, že chtějí, aby to diváci slyšeli. Vystoupil jsem celkem dvakrát a měl jsem jízlivé poznámky vůči agresi. Hádal jsem se tam třeba o to, jak je možné, že Rusové chtějí denacifikovat Ukrajinu, když prezident Volodymyr Zelenskyj je Žid. No, potřetí mě zatím nepozvali,“ říká ironicky Just.
„Popravdě řečeno, já jsem Čech a své publikum mám v českých médiích,“ pokračuje Just. „Takže jsem chtěl spíš zjistit, jestli tam existuje třeba v zákulisí nějaké napětí, zda to ti prokremelští experti myslí upřímně nebo jestli je to nějaká jejich hra, ze které by měli třeba benefity. Nešel jsem tam proto, abych přesvědčil Rusy o tom, že se dopustili agrese na Ukrajině,“ říká s tím, že změnit tento narativ v ruské společnosti je téměř nemožné.
„A bohužel, co se týče prokremelských expertů, tam je to asi diagnóza. Oni tomu, co říkají ruským divákům, skutečně věří. Už před týdnem veřejně plánovali, jak se bude dělit Ukrajina, mluvili o tom, že si její část údajně nechá Polsko. Oni tohle říkají zcela vážně. Prostě v téhle zvláštní realitě žijí,“ konstatuje Jiří Just.
Rusové mají k nezávislým informacím přístup
Většina Rusů podle něj věří Putinovi, že vůči Ukrajině jedná správně. Jiří Just si myslí, že je to ale jejich chyba. Odmítají totiž vyhledávat jiné informace, než jim předkládá oficiální propaganda.
Podle Justa totiž Rusové k pravdivým informacím, odporujícím kremelské perspektivě, mají přístup. Není pravdou, že by si na internetu nemohli vyhledat články ze zahraničních zpravodajských webů. V Rusku lze číst i české servery, včetně iDNES.cz. Dostupné jsou také prestižní západoevropské nebo americké weby.
V Rusku je v provozu i poslední opoziční médium Novaja gazeta. „Spekuluje se o tom, že stále ještě funguje pouze proto, že její šéfredaktor nedávno dostal Nobelovu cenu míru,“ konstatuje Just.
„Ale jsou zde i menší servery, které fungují v ruštině. Třeba web Meduza, který působí z Lotyšska, nebo tayga.info. Ale jsou to skutečně málo navštěvované a málo známé servery.“
„Pokud by Rusové opravdu chtěli, tak se mohou skutečně dostat k jiným než oficiálním informacím. V poslední době také prostřednictvím komunikátoru Telegram, který do určité míry nahrazuje svobodná média. Ale podotýkám, že drtivá většina Rusů nezávislé informace nepotřebuje,“ míní novinář.
„Rusové prostě žijí v mediálním světě, který byl utvářen komunisty, pak částečně nějakými demokraty a následně Putinovou propagandou,“ navazuje Just. „Takže oni nejsou zvyklí na to, hledat si nějaké nezávislé informace, nějak je zkoumat a čelit propagandě.“
Generálové ani oligarchové Putina nesvrhnou
Ruské průzkumy, které odhadují podporu prezidenta Putina ve výši 80 procent, považuje moskevský zpravodaj za nadhodnocené. Nadpoloviční podporu však současná hlava státu údajně má. Spolupracovník Lidových novin se o tom denně přesvědčuje při diskusích s běžnými Rusy.
„Zároveň je jich řada už Putinem unavená. Vládne 22 let, ale nemá žádnou alternativu. Všechny politiky vystrnadil, případně někteří zmizeli jiným způsobem,“ říká Just.
Podle něj právě proto potřebuje prezident mobilizovat masy lidí tak, jak se to stalo v pátek při jeho projevu na stadionu Lužniki, kam dorazilo přes 200 tisíc lidí. Just tvrdí, že to nebyla mobilizace na podporu války, ale mobilizace na podporu samotného Putina, což prezident vzhledem ke zmiňované únavě veřejnosti potřebuje.
Jiří Just, na rozdíl od některých západních expertů, nepředpokládá, že by Putin v dohledné době čelil pokusu o puč. „Tohle spíš odmítám, protože v Rusku není žádná klika, která by mohla tento převrat provést. Předně Vladimir Putin se obklopil opravdu malým hloučkem lidí, kteří s ním jsou neustále v kontaktu. Ti jsou na stejné vlně, mají stejné názory a nemají problém se sankcemi, budou i nadále žít v Rusku a nemají pravděpodobně žádný majetek v zahraničí.“
„Co se týká oligarchů, tak ti nemají na Vladimira Putina žádný vliv, naopak Vladimír Putin je, řekněme, přehlíží a považuje je za ty, kteří mu mají vděčit za své bohatství. Tudíž on jim nic nedluží. Naopak v současné době se hovoří o tom, že tito boháči budou muset ještě více přispívat do státní kasy, aby se udrželi,“ myslí si Just.
„Podle mě tu není žádná šance na nějaký převrat. A spoléhat se na to, že by se ministr obrany Šojgu nebo náčelník generálního štábu Gerasimov chytli za hlavu za to, co udělali na Ukrajině, to mi přijde trochu naivní,“ podotýká Just.
Za drahotu může zlý Západ
Jiří Just mluvil v Rozstřelu také o tom, jak se projevují sankce Západu v běžném životě Rusů. Podle něj jsou realitou zavřené zahraniční obchody a v domácích supermarketech chybí část spotřebního zboží, například toaletní papír, sůl, pohanka, olej nebo dámské hygienické potřeby.
Mnohem výraznějším problémem jsou rostoucí ceny, a tím i hrozící inflace. Ale že by se tato skutečnost obrátila proti Putinovi, to si Just nemyslí. „Naopak Rusové budou ještě víc věřit propagandě, že za to může zlý Západ, který se z nějakého důvodu mstí Rusku. Že chce Rusko rozložit a ovládnout.“
Jaký je rozdíl ve vnímání války na Ukrajině mezi ruskými městy a venkovem? Co říkají na Putinovu agresi intelektuálové a bývalí představitele politického liberálního tábora? A mohlo ovlivnit veřejné mínění vystoupení ruské novinářky a televizní produkční Mariny Ovsjannikovové, která v přímém přenosu ukázala na kameru ceduli s výzvou k ukončení války? I o tom hovořil novinář Jiří Just v Rozstřelu.
