„Žádost do Paříže o zápis fenoménu Jízdy králů mezi mistrovská díla nehmotné kultury světa se poveze letos. Pokud uspěje, tak letos to byl poslední ročník a poslední král, který bude před zápisem,“ řekl v neděli Jan Pijáček, starosta Vlčnova. Starobylý obyčej se kromě Slovácka udržuje již jen na Hané. Právě vlčnovská jízda patří k nejznámějším.
Jízda králů má původ už v pohanské době. Mladí chlapci spolu soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Zpracovatelem žádosti je Národní ústav lidové kultury ve Strážnici na pokyn ministerstva kultury. V obsáhlém materiálu jsou soustředěny všechny historické dokumenty o tomto fenoménu, mapuje i jeho dnešní stav. Jeho součástí jsou například i návrhy a opatření, jakým způsobem je možné podpořit udržení zvyku i do budoucna.
Zhodnocuje i faktory, které by mohly tradici ohrozit. Podle starosty by zvyk mohly poškodit mezilidské vztahy. „Buď lidé chtějí jet, nebo nechtějí jet,“ upřesnil.
Královskou družinu ve Vlčnově vždy tvoří osmnáctiletí chlapci. Tato archaická podoba obřadu je podle Pijáčka to nejhodnotnější na Jízdě králů, co se z dávných časů ve Vlčnově dochovalo. Tím je také vlčnovská slavnost každým rokem originální, jezdci jsou pokaždé jiní. „Persona jezdce v průvodu je naprosto nenahraditelná. Pokud by si například zlomil nohu nebo onemocněl, tak ho prostě nemůže nahradit soused, který má devatenáct nebo sedmnáct let,“ poznamenal starosta.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
