Titul profesora na Oxfordské univerzitě je udělován významným akademikům jako ocenění za excelentní výzkum, který výraznou měrou ovlivňuje daný obor v celosvětovém měřítku. V daném ohledu nestačí jen kvantita, hodnotí se především kvalita a přínos světovému poznání. Nutná jsou také doporučení od těch nejlepších kapacit v oboru.
Lékař a dnes již profesor Radek Kaiser pro iDNES.cz řekl, že zisk profesorské pozice na Oxfordu je pro něj vzhledem k její prestiži obrovská čest, ale i závazek k další práci.
„Jako neurochirurg jsem byl jmenován hostujícím profesorem neurochirurgických věd a titul vnímám jako ocenění špičkového výzkumu, na kterém se v rámci naší výzkumné skupiny podílím,“ uvedl pro iDNES.cz.
„Zkoumání nových rekonstrukčních technik“
Současně zmínil, že během více než ročního působení v Oxfordu dokázali společně s dalšími experty z Oxfordské univerzity a vědci zejména z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy přivést k životu unikátní Skupinu Oxford-Praha pro výzkum páteře a nervů, která již zaznamenala množství vědeckých úspěchů. Podle Kaisera se jedná hlavně o výzkum anatomických poměrů týkajících se některých typů složitých operací páteře.
„Nadále pokračujeme i ve zkoumání nových rekonstrukčních technik při poranění nervů na paži či využití pokročilých zobrazovacích metod u pacientů s bolestí zad, což jsou vědecké projekty mých postgraduálních studentů z 1. lékařské fakulty UK,“ doplnil Kaiser s tím, že tyto objevy již nyní ovlivňují klinickou praxi, což je jeden ze základních předpokladů pro získání takového ocenění.
Lékař zároveň přiblížil, že začal spolupracovat s odborníky z Nuffieldova centra klinických neurověd Oxfordské univerzity na výzkumu tzv. neuropatické bolesti.
„Skutečností, která doposud výrazně limitovala podobné projekty, je fakt, že se zatím nepodařilo získat živé nervové buňky z tzv. míšních ganglií. Navrhnul jsem mým kolegům, že by bylo možné získat tyto struktury v rámci operací tzv. primárních nádorů páteře. Již se nám podařilo několik těchto ganglií odebrat a kolegové v laboratořích zaznamenávají první úspěchy s pěstováním tohoto velmi vzácného buněčného materiálu,“ vyzdvihl.
|
Sám však přiznává, že jsou sice na začátku, ale i tak se jedná o výrazný posun v této oblasti, který může výrazně ovlivnit pochopení vzniku bolesti a vývoj nových typů analgetických léků.
„I nadále však budeme spolupracovat na projektech týkajících se degenerativních a nádorových postižení páteře a poranění periferních nervů,“ podotkl a současně dodal: „Mou snahou je ještě více propojovat mezinárodní spolupráci mezi Oxfordem a Univerzitou Karlovou a pokračovat ve špičkovém výzkumu posunujícím hranice neurochirurgie a neurověd.“
„Získat zkušenosti ze světové medicíny“
V nedávném rozhovoru pro iDNES.cz Kaiser popsal, jak se na prestižní oxfordskou adresu dostal.
„Už v roce 2014 jsem byl po šesti letech ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady na roční stáži v Nottinghamu, kde je známé centrum páteřní chirurgie. Po návratu z Anglie jsem nastoupil do Ústřední vojenské nemocnice v Praze Střešovicích, ale vždy jsem toužil ještě se někam podívat a získat zkušenosti ze světové medicíny,“ popsal s tím, že když se blížil ke čtyřicítce, říkal si, že je to asi poslední možnost někam odjet.
Radek Kaiser
„Na kongresu v Miláně se pak jeden chirurg z Oxfordu zmínil, že budou vypisovat novou pozici páteřního chirurga. A tak jsem se zkusil přihlásit a v poměrně náročném výběrovém řízení jsem uspěl,“ přiblížil.
Výhodou podle něj tehdy bylo, že měl ještě platnou lékařskou licenci pro práci ve Velké Británii. Po vystoupení země z EU je totiž podle jeho slov mnohem těžší se sem na místo lékaře dostat.
